Sociální sítě jsou nástrojem sebeprezentace našeho ideálního já, říká sociolog
K čemu vlastně používáme sociální sítě jako Facebook, Twitter a mnoho dalších? Mohou ovlivnit to, jací jsme a jak se chováme? Jaké potřeby si jejich užíváním naplňujeme?
„Sociální sítě jsou jasným přínosem v oblasti sdílení informací,“ uvedl v Magazínu Leonardo sociolog Petr Lupač z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Podle něj je třeba k těmto službám vhodné přistupovat jen jako k dalšímu nástroji komunikace, navazování a udržování kontaktů.
Mohou ale sociální sítě měnit lidské chování? „Určitě mění sociální chování,“ potvrdil vědec „Umožňují nám udržovat daleko větší objem kontaktů, které bychom jinak neměli.“
Druhým stejně důležitým aspektem je využití pro potřeby sebeprezentace. A to se netýká jen sociálních sítí, ale internetu obecně.
„Výzkum provedený před deseti lety v Americe mezi bloggery potvrdil, že daleko silnějším motivem pro dávání informací na internet bylo to, jestli budou veřejné a pomohou tedy prezentovat sám sebe. Pro respondenty nebylo už tak důležité, jestli to někdo reálně bude číst,“ vysvětlil Lupač.
V době sociálních sítí tento rozměr ještě posílil. „Tím, že já svou identitu přenáším do veřejného prostoru prostřednictvím fotek a názorů, se stávám v dnešním světě reálným,“ tvrdí sociolog.
A tento proces může měnit vývoj člověka. „Každý má nějaké reálné já, to jak ho vnímají ostatní, a potom má ideální já, tedy jak sám sebe vidí a jakým směrem se projektuje do budoucna.“
„A tam, podle průzkumů internet daleko lépe umožňuje prezentaci tohoto ideálního já, což většinou má nízkou zpětnou vazbu z bezprostředního okolí, třeba rodiny a přátel. Člověk si tak na internetu může rozvíjet aspekt sebe sama, který by se jinak nerozvíjel, a tím se vlastně mění,“ popsal dynamiku proměny uživatelů sociálních sítí Petr Lupač.
Hostem Magazínu Leonardo byl sociolog Petr Lupač z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Připravila Noemi Fingerlandová, moderuje Martin Matějka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.