Sněmovní komise pro OKD vystupuje nekompetentně, podjatě a politicky, tvrdí někdejší předseda Fondu národního majetku Češka

10. říjen 2019

Sněmovní vyšetřovací komise je připravená podat 14 trestních oznámení v kauze privatizace OKD. Policie by tak měla zkoumat kroky z 90. let i prodej minoritního státního podílu firmy z roku 2004 skupině Carbon Invest a následné převzetí OKD společností podnikatele Zdeňka Bakaly.

Trestní oznámení míří kromě něj i na někdejší ministry Vladimíra Dlouhého, Jiřího Skalického, Bohuslava Sobotku či Milana Urbana.

Čtěte také

Má tato sněmovní iniciativa díky novým důkazům šanci na obrat v kauze OKD, jak se domnívá její předseda Lukáš Černohorský z České pirátské strany, nebo je hlavně politicky motivovaná, jak si myslí bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) a poslanec Roman Češka, na kterého také míří trestní oznámení? Oba jsou hosty pořadu Pro a proti.

Poslanec Lukáš Černohorský nesouhlasí s tím, že by komise hodnotila jen politické rozhodnutí z tehdejší doby. „Procházeli jsme všechny dokumenty a z našeho pohledu se jedná o nedbalostní trestné činy, ve kterých vystupovaly zmíněné osoby,“ říká.

Máme shromážděné důkazy, které budeme předávat policii, a ta sama musí posoudit, jestli to v některých případech je dostatečný důvod k novému prošetření celé události.
Lukáš Černohorský

Konkrétně Roman Češka, který byl zároveň i 1. náměstkem na ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci, „byl prokazatelně informován o navrhovaném snížení základního jmění OKD a jeho důsledcích, zejména o poklesu majetkové účasti ze zhruba 54 % na 46 %. 3,5 milionu akcií OKD tvořilo majetek ve správě Fondu národního majetku a povinností Češky jako člena statutárního orgánu bylo tento majetek chránit.“

Odpovědných osob je ale podle Černohorského více, ne jen Roman Češka. Vysvětluje, že neměl přístup do spisu z 90. let. Komise ale měla přístup do spisu, který se týkal privatizace minoritního podílu a vyvádění finančních prostředků.

Čtěte také

Z pohledu vyšetřovací komise tedy je podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Poslanec dodává, že se tehdy nikdo nepostavil snížení základního jmění a nikdo neřekl, že když nebude stát držet nadpoloviční většinu akcií, nebude ovládat společnost a vznikne problém.

Politicky vyhovující

Roman Češka si je jistý, že tehdy nešlo o nedbalost. „Privatizovalo se určitým způsobem, přijala se rozhodnutí a ta se z pozdějšího pohledu zdála nešťastná, protože stát přišel o majoritu. Ale rozhodnutí byla zakódována v privatizačním procesu od roku 1991 a až do okamžiku, kdy došlo k nepřátelskému převzetí firmy, v nich nikdo nic sporného ani zanedbaného neviděl.“

„Je fascinující, že vyšetřovací komise tvrdí, že se se vším seznámila, ale zcela ignoruje skutečnost, že stát o majoritu přišel sám jako jeden subjekt. Veřejná správa tehdy stále měla kontrolní balík a kdyby města dělala to, co od nich bylo očekáváno, tak by k té situaci nikdy nedošlo,“ tvrdí.

Kauza OKD není o jednom skutku jednoho člověka, jak to pojala vyšetřovací komise, ale velký komplex problémů. Oni šli v historii až do 90. let a myslím, že to, co zaměřují na 90. léta, je naprostý nesmysl. V té věci komise vystupuje naprosto nekompetentně, podjatě a politicky a dává usnesení, které jí politicky vyhovuje, ale věcně nemá žádné opodstatnění.
Roman Češka

„Pan poslanec nepochopil, jak privatizace fungovala. Fond národního majetku výhradně realizoval rozhodnutí vlády nebo ministerstev a neměl kompetenci nerealizovat to, co bylo rozhodnuto,“ ohrazuje se Češka.

O tom, že dojde ke snížení základního jmění na úkor Fondu, bylo rozhodnuto už v privatizačním projektu v roce 1991, což bylo podle něho férové a byznysově oprávněné rozhodnutí. Stát prý konstatoval, že do společnosti vložil část majetku, který byl zbytný, a po jeho vyčíslení mělo dojít ke snížení základního kapitálu.

Více si poslechněte v audiozáznamu pořadu Pro a proti. Moderuje Veronika Sedláčková.

autoři: Veronika Sedláčková , Jana Přinosilová
Spustit audio

Související