Smutné výročí

Zatímco z reproduktorů zněla smuteční hudba, policisté pečlivě prohledávali každého, kdo se tryzny za odbojnou novinářku a privátní odpůrkyni Vladimira Putina chtěl zúčastnit.

Poměrně ponurou náladu tohoto setkání kromě masivní policejní asistence podtrhl i déšť a také malá politická bitva, která se při této příležitosti odehrála: Pokud jde o politickou scénu, k památce Anny Politkovské se z celého ruského politického spektra v podstatě hlásí jen autentická ruská pravice v podobě Svazu pravicových sil. Ten ale v současné době prožívá další těžkou krizi - hnutí opustil jeho dosavadní šéf Nikita Bělych, což byl vlastně představitel už druhé garnitury vůdců SPS, kteří střídali generaci reprezentovanou osobnostmi typu Borise Němcova či Iriny Chakamadové. V SPS tak přichází ke slovu třetí garnitura, která je želbohu třetí v každém ohledu a která přistoupila na nedůstojný obchod s Kremlem: Je totiž ochotna sehrát roli pravicové opozice toho typu, o němž kupřikladu Garri Kasparov hovoří jako o opozici "kapesní". Když se proto na tribuně objevil představitel této třetí garnitury Leonid Gozman, ostatní představitelé relevantní pravicové opozice svá místa bez jediného slova opustili. Celý tento výjev jen potvrdil nejhorší obavy té, na niž se v deštivém a chladném odpoledni vzpomínalo - Anna Politkovská si totiž v závěru svého pohnutého života velmi často stýskala, že liberální ruská politická scéna je slabá, znesvářená a neakceschopná. Politici, kteří ji přišli posmrtně velebit, tak její nejhorší obavy jen potvrdili...

Velké ruské deníky dnes většinou přinesly poměrně vyčerpávající zprávy o celé události, do hlubších analýz profesionální kariéry Anny Politkovské se však nepouštěly. Víc je zajímal stav vyšetřování vraždy slavné novinářky, který k optimismu taky věru neinspiruje.

2. října celý případ dostala k posouzení generální prokuratura, která věc dále postoupila Moskevskému okružnímu vojenskému soudu. Tento tah byl volen údajně proto, že v celé kauze jsou zapleteni i vyšší důstojníci federální bezpečnostní služby FSB Rjaguzov a Chadžikuranov a společně s nimi i informace, které jsou prý součástí státního tajemství. Politkovské list Novaja gazeta v této souvislosti připomíná, že jde přesně o ten soud, který v podstatě uložil k ledu proces s vrahy šéfredaktora ruské mutace časopisu Forbes Paula Chlebnikova a a že jeho úkolem je s kauzou Politkovská učinit totéž.

V této chvíli jsou tedy známi přímí aktéři sledování novinářky a její vraždy bratři Machmudovové a jejich tajněpolicejní protektoři Rjaguzov a Chadžikurbanov. Tito lidé ovšem představují jen dvě nejnižší patra celé vražedné mašinérie a jak soudí kupříkladu kolegyně Anny Politkovské z listu Novaja gazeta Julie Latyninová, objednavatelé tohoto hanebného činu nebudou odhaleni nikdy. Jak právě Latyninová soudí, tento zločin se podobně jako tisíce jiných podobných ruských kriminálních kauz odehrál ve společnosti, kde se lidé neřídí právem a zákonem, ale výhradně vlastním svědomím. Nu a pokud to svědomí nemají, jsou schopni čehokoli. Julie Latyninová je přesvědčena, že dnešní Rusko je inkubátorem všeobjímající zvůle, v němž čin jako vražda Anny Politkovské není ničím neobvyklým. Pokud má pravdu, je to zlé.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .