Smrt Miloševiče může způsobit v Srbsku problémy

Miloševič, který byl obžalován za podíl na odpovědnosti za etnické čistky během válek v Chorvatsku, Bosně a Kosovu, se měl podle soudu dočkat verdiktu během několika týdnů a hlavní žalobkyně tribunálu, Carla del Ponteová dnes na tiskové konferenci konstatovala, že by zesnulý musel počítat s cituji, nepochybně tvrdým trestem.

Bývalý vyslanec americké prezidenta Clintona a jeden ze spoluautorů daytonské dohody, která ukončila válku v Bosně Richard Holbrooke v této souvislosti tvrdí, že Miloševič sice unikl rozsudku, nicméně pravda o něm byla během pěti let procesu mnohokrát vyslovena. "Všichni věděli, že by se Miloševič na svobodu už nedostal, protože by obdržel doživotní trest, domnívá se Holbrooke.

Vladimír Gligorov z vídeňského Institutu pro mezinárodní strategické studie srovnává smrt Miloševiče s úmrtím chorvatského prezidenta Tudžmana a vlivem obou skonů na dění v jejich zemích. Smrt Miloševiče podle něj nepřiblíží Srbsko Evropě, jako tomu bylo v případě smrti Tudžmana. Ten prý zemřel v pro Chorvaty ideálním okamžiku. Odešel jako národní hrdina v prezidentské funkci a nikdo ho do jeho smrti z ničeho neobvinil. To se prý v Srbsku nestane. Miloševič umřel v zahraničí, bez rozsudku a i když si většina společnosti už nemyslí, že by byl hrdina, chápe jej nyní alespoň jako oběť. "Stoupenci bývalého diktátora se možná nyní pokusí vytvořit z něj mučedníka a to možná učiní spolupráci srbské vlády z Bruselem ještě složitější, než dosud, domnívá se vídeňský analytik.

Bělehradské deníky dnes přinesly informace o tom, že Miloševičově rodině kondolovala řada osob, podezřelých z válečných zločinů. Politika a Večernje Novosti zveřejnily jména kondolujících, aniž ale uvádějí zdroje, odkud je získaly. Na seznamu se objevily osoby většinou už v rukou haagského tribunálu. Paradoxně i dlouho hledaný chorvatský generál Ante Gotovina, který asi nemůže být považován za přítele Miloševičovy rodiny, dále srbský ultranacionalista a stále předseda Srbské radikální strany Vojislav Šešelj, nebo bývalý prezident Republiky srbská Krajina v Chorvatsku Milan Martič, nebo bývalý ultranacionalistický ministr obrany Makedonie Ljube Boškovski, jeden z hlavních činitelů makedonsko albánského etnického konfliktu v roce 2001.

V samotném Srbsku pokračují diskuse o tom, kde má být Miloševič pohřben. Jeho syn Marko, který obdržel na 3 dny nizozemské vízum, aby mohl tělo svého otce převzít, tvrdí, že bude jeho otec nakonec dočasně pohřben v Moskvě, s čímž už údajně souhlasil i tamní starosta Jurij Lužkov.

Marko Miloševič prohlásil před odletem do Haagu, že si pohřeb v Srbsku nepřejí tamní úřady, navzdory tomu, že prezident Boris Tadič oficiálně pohřeb dovolil, i když jen bez státních a vojenských poct, jak požadovali Miloševičovi stoupenci ze Socialistické strany Srbska. O místě pohřbu prý má rozhodnout rodina. Marko Miloševič tvrdí, že jeho otec bude v Rusku pohřben jen dočasně a nakonec bude možné jeho ostatky převézt do Srbska. Ruské úřady by měly o možnosti pohřbu definitivně rozhodnout během zítřka.

Srbský soud dnes zrušil zatykač na Miloševičovu manželku Miru Markovičovou, která se od roku 2003 skrývá v Rusku. Tento krok má umožnit, aby se mohla zúčastnit pohřbu, pokud by se nakonec přeci jen v Srbsku konal. Podle Zorana Andželkoviče ze Socialistické strany Srbska rozhodnutí soudu ještě nic takového nezaručuje. I když se například analytik týdeníku Vreme Dejan Anastasjevič domnívá, že se vláda se socialisty, jejichž podporu potřebuje v parlamentu, potají dohodla na kompromisu. Socialisté přestali tlačit na státní pohřeb s vojenskými poctami a vláda za to zařídila zrušení zatykače na Miru Markovičovou.

Mezitím se znovu po nedávné sebevraždě bývalého srbského předáka v Chorvatsku Milana Babiče a víkendové smrti Miloševiče množí diskuse o budoucnosti tribunálu v Haagu. Ruská Duma údajně hodlá přijmout dokument, který bude požadovat zrušení soudu. Většina poslanců obvinila z odpovědnosti za Miloševičovu smrt právě tribunál. Přitom právě Rusko, jako člen rady bezpečnosti OSN pro zřízení tribunálu v roce 1993 hlasovalo. Haagský tribunál měl ale stejně do dvou let ukončit činnost a jeho předčasné zrušení kvůli Miloševičově smrti je spíše nepravděpodobné.