Smluvně opoziční kolovrátek

Realita je však jako obvykle fádní. Většinu národa podobné polemiky vůbec nezajímají. A protože nejnovější spor byl jeho autory nešťastně načasován do doby dalšího českého hokejového triumfu na mistrovství světa, nemají šanci, že budou brány vážně a že se jimi bude vůbec někdo zabývat.

Možná pouze s výjimkou samotných politiků. I když i některá jejich slova naznačují, že půjde spíše o rutinní záležitost, kvůli které je zbytečné se vzrušovat. "Jde o politické gesto, jímž chce ODS ukázat, že má vliv na politiku v této zemi," reagoval na usnesení výkonné rady Občanské demokratické strany suše šéf klubu sociálnědemokratických poslanců Zdeněk Škromach.

S jeho slovy lze souhlasit, byť s jedinou výhradou. Občanská demokratická strana by si podobná gesta mohla ušetřit. I bez různých verbálních ataků na adresu Lidového domu musí být každému v republice jasné, že má silný politický vliv.

Vždyť bez ní by nemohli sociální demokraté vládnout.

Což se ostatně názorně prokázalo v anabázi kolem schvalování státního rozpočtu na letošní rok. Bez přispění nejsilnějšího pravicového subjektu v zemi by levicový kabinet nemohl svoji vizi státních financí prosadit.

No a bez jednoho z nejdůležitějších zákonů každého roku, by vláda těžko mohla dokončit celé volební období. Aby to lidem v České republice bylo naprosto zřejmé, byl tento obchod stvrzen podpisem pod dodatky opoziční smlouvy.

Ty mají zaručit relativně klidný život Zemanovu kabinetu až do roku 2002. Tuto skutečnost berou jako nepříliš vzrušující realitu také voliči. Alespoň podle výsledků volebních preferencí lze soudit, že jim to příliš nevadí.

Vždyť země nemá momentálně příliš na vybranou. Kdyby měla, určitě by opoziční smlouva přestala fungovat. Tvrdí to alespoň představitelé ODS a masírují tím systematicky voliče.

Snaží se přitom nevynechat jedinou příležitost. Proto zazněla o víkendu po zasedání výkonné rady této strany opět kritika sociální demokracie.

Nedodržuje dodatky opoziční smlouvy, špatně vládne a snaží se vývoj země neustále posouvat doleva, tvrdí občanští demokraté.

Dokazuje to prý také obtížnost dohody mezi smluvně opozičními partnery, kterou údajně komplikuje spolupráce vlády s Unií svobody a hlavně KDU-ČSL.

Vzhledem k tomu, že jde o menšinový kabinet, je celkem přirozené, že musí hledat pro prosazení svých záměrů podporu v řadách poslanců z ostatních parlamentních stran.

A protože programově mají sociální demokraté blíž k lidovcům než k ODS, logicky jsou schopni dohodnout se spíše s nimi, než s někým jiným.

Samozřejmě při přijímání konkrétních zákonů. Protože otázky dělby moci se řeší výlučně na úrovni ODS a ČSSD a tam probíhá vše celkem hladce. Byť se na první pohled na veřejnosti může zdát, že je tomu právě naopak.

Takže nejnovější rozmíška spadá spíše do kategorie programových střetů, které se budou muset dříve nebo později vyřešit, v zájmu zachování dělby moci.

Že o tom nepochybuje nikdo z ODS, o tom nejlépe vypovídá fakt, že i přes výraznou kritiku sociálních demokratů, nepadlo o víkendu na jednání výkonné rady o vypovězení opoziční smlouvy zase ani slovo.