Smát se bude nejenom Výborný, ale i Kasal

Dilema buď Svoboda nebo Kalousek vyřešilo vedení KDU-ČSL téměř jednomyslně a postavilo se za bývalého ekonomického náměstka ministra obrany. Tím akcelerovalo pnutí, které uvnitř strany lidové existuje už delší dobu. Zjednodušeně řečeno se dá charakterizovat jako souboj mezi tradičním pojetím lidovecké politiky a novým stylem. Ostatně už poslední volby stranického vedení se nesly v podobném duchu a jejich protagonisty byli tehdy vítězný Jan Kasal a v boji o křeslo předsedy poražený Cyril Svoboda.

KDU-ČSL si udržela kontinuitu politiky, která vyhovuje tradičním voličům, která však nemá příliš šancí na oslovení nových. Zjednodušeně řečeno je málo otevřená. Může tak v lidech vyvolávat pocit zákulisního manévrování s cílem získávat politický vliv za každou cenu. Tak se mohla KDU-ČSL jevit v koaličních vládách, při různých povolebních jednáních, nebo i při působení v rámci čtyřkoalice.

Podobně mohla veřejnost vnímat působení politiků z KDU-ČSL ve vedení ministerstva obrany v polovině devadesátých let. Nejasnosti kolem armádních zakázek a tvrdošíjné lpění na postu ekonomického náměstka vyvolávaly spekulace, že právě tento resort spolu se zemědělstvím jsou pro lidovce strategickou záležitostí, která jim zaručuje politický vliv a také přízeň některých sponzorů.

Je proto symbolické, že nejnovější rozbuškou názorového střetu vedoucího k novým volbám stranického vedení byl spor právě o bývalého ekonomického náměstka ministra obrany Miroslava Kalouska. Poměr hlasů ve vedení KDU-ČSL vyjadřující jeho podporu dokazuje, že s největší pravděpodobností vážný rozkol nehrozí. Většinová nálada uvnitř strany lidové není nakloněna revolučním změnám. Proto by bylo velkým překvapením, kdyby koncem května byl do čela KDU-ČSL zvolen propagátor nového politického stylu Cyril Svoboda.

Ostatně ilustrativním příkladem vnitrostranické atmosféry a rozložení sil může být výrok šéfa středočeského regionu Vacka. Ačkoli region o víkendu navrhl na nového předsedu právě Svobodu, Vacek tipuje Výborného nebo Kasala. A novinářům zároveň zdůraznil, že on se hlasování zdržel.

Pokud tedy přijme Miloslav Výborný Kasalovu nabídku a bude se o šéfa strany ucházet, měl by bez problémů uspět. Tím by měl být na veřejnosti ukončen spor, který byl prezentován jako duel Kasal versus Svoboda. Takže by na první pohled mělo platit už zmiňované hodnocení, že se dva perou a třetí se směje. I když je Miloslav Výborný prezentován jako člověk, který nepatří ani k jedné straně, není to úplně pravda. Miloslav Výborný působí ve vedení KDU-ČSL už dlouhou dobu, má za sebou účast ve vládě a svými postoji se řadí ke konzervativnímu křídlu. Takže není tím třetím a neutrálním, který se směje, ale stranickým kolegům i veřejnosti přijatelnější variantou jednoho z účastníků sporu Jana Kasala.

Na nové volbě vedení tudíž nebude ani tak zajímavé jméno vítěze, ale spíše výše porážky Cyrila Svobody. Pokud bude zdrcující, bude vypovídat buďto o neschopnosti Svobody oslovit lidovce a získat je pro svoje pojetí politiky, nebo také o tom, že KDU-ČSL nemá velký zájem a není nucena okolnostmi nějak zásadně měnit svůj politický styl. Vzhledem k jejímu pevnému voličskému jádru má účast v parlamentu prakticky zajištěnu a její další osud není tak výrazně závislý na dalším fungování čtyřkoalice. A protože lidovci jsou tradiční koaliční stranou, nemusí se její vedení trápit s tím, jak vyhrát volby. Jak dokazují vnitrostranické nálady několik týdnů před významný sjezdem, většině členů KDU-ČSL patrně takovýto pohled na svět vyhovuje.

ČRo 6 / RSE

30. dubna 2001

Napište nám, co si o tom myslíte VY: rse@cro.cz