Slovensko trpí odlivem mozků. Mladé vyhání i negativní atmosféra ve společnosti, soudí novinářka
Slovenská vláda po svém nástupu slibovala orientaci na všechny světové strany, její zahraniční politika ale zatím směřuje hlavně na východ. „Je to rétorika převzatá od Vladimíra Mečiara. Premiér Robert Fico už příliš nejezdí na návštěvy evropských zemí, takže ani nevíme, kde je ten největší spojenec,“ přibližuje slovenská novinářka a nová vedoucí Zahraniční redakce Českého rozhlasu Oľga Baková.
Podle průzkumů jsou 90 procentům Slováků nejbližší Češi, obě vlády spolu ale nesouhlasí v klíčových geopolitických otázkách – došlo k přerušení mezivládních konzultací a premiéři Fico a Petr Fiala (ODS, Spolu) si vyměnili kritické dopisy týkající se protiruských sankcí.
„Jsou zde nějaké roztržky, ale 70 procent Slováků si přeje jejich urovnání a nadpoloviční většina vnímá, že narušení vztahů může mít své konsekvence i v rámci Evropské unie,“ uvádí Baková.
Čtěte také
Slovensko patří k zemím, ze kterých odchází největší počet studentů. Zatímco průměr OECD se pohybuje okolo tří až pěti procent, studovat do zahraničí odchází pětina mladých Slováků a 70 procent z nich míří do Česka. „Nejde o to, že odcházejí, ale problém je odliv mozků. Prostě se nevracejí a to i v souvislosti s politickou situací,“ upozorňuje.
Důvodem je podle ní stav školství a zdravotnictví, ale také negativní společenská atmosféra útoky na nejrůznější sociální skupiny. Zatímco dříve byli terčem Romové a Maďaři, v poslední době naopak sílí strach z migrantů, kterých přitom v zemi není mnoho, a homofobie.
Čtěte také
„Mluvila jsem o tom s mnoha mladými lidmi a oni v takové zemi nechtějí žít. Odcházejí do Česka nebo Západní Evropy, kde často nemají zázemí ani dobré ekonomické podmínky, ale vidí, že společenský diskurz může být i jiný. A tak řeknou: ‚Mami, mám tě rád, ale zůstávám tu‘,“ popisuje s tím, že navrátilci jsou dokonce leckdy vyštváni pryč.
V Praze slýchá Baková slovenštinu ze všech stran a jen málokdy se jí stane, že by jí Češi nerozuměli. Oceňuje také, že se česká média dění na Slovensku věnují a to i prostřednictvím vlastních novinářů.
„Dění na Slovensku dál sleduji i v redakci. Snažím se na něj dívat maximálně věcně, nabízet témata o tamním dění a některé věci dovysvětlovat, aby neunikl důležitý detail,“ doplňuje vedoucí zahraniční redakce Českého rozhlasu.
Kdy se to zvrtne?
Zatímco v minulosti mělo Slovensko napjaté vztahy s Maďarskem, například kvůli udělování občanství příslušníkům maďarské menšiny, dnes si premiéři obou zemí rozumějí. Fico se spolu s Viktorem Orbánem ohradili u Evropské komise proti ukrajinským útokům na ropovod Družba a oba zaujímají vstřícný postoj vůči Rusku.
Čtěte také
Baková v této souvislosti poukazuje na průzkumy veřejného mínění, podle nichž je slovenská společnost v této věci rozdělena. Jen 40 procent přisuzuje odpovědnost za válku Rusku a jen o pár procent méně Západu.
„Narativ ruské propagandy začíná hluboce zakořeňovat. Vládní politici tato semínka zasívají a zároveň to zúročují. Je to začarovaný kruh, ještě navíc amplifikovaný sociálními sítěmi,“ upozorňuje s tím, že zhruba pětina Slováků požaduje vystoupení z Unie a čtvrtina z NATO.
„Může se to zdát málo, ale na podobných číslech začínal brexit. A pak se to zvrtlo,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


