Sloni se víc bojí lidí než dynamitu
Dynamitu se nebojíme, ale člověk nám nahání strach. To by o sobě mohli prohlásit pralesní sloni, jejichž domovem otřásají výbuchy spojené s těžbou ropy.
Prospektoři, kteří v centrální Africe hledají ložiska ropy, se při práci neobejdou bez dynamitu. Pralesy tak otřásají časté exploze, které ještě doplňuje hluk těžké techniky. Podobné zásahy do ekosystému nemají vliv jenom na hojnost a distribuci živočišných druhů, ale také chování jednotlivých populací. Výzkumníci z Cornell University zkoumali, jak exploze ovlivňují slony pralesní (Loxodonta cyclotis) v Národním parku Loango v Gabonu.
Vypůjčili si přitom „odposlouchávací zařízení“ podobné tomu, jaké mořští biologové používají při akustickém sledování velryb. Vědci pořídili dlouhých 27 000 hodin nahrávek, ze kterých mohli analyzovat, jak výbuchy i další projevy lidské činnosti ovlivní zvukovou komunikaci mezi jednotlivými slony. Pralesní sloni v oblastech nezasažených těžbou ropy jsou aktivní jak v noci, tak přes den. V místech, kam přišli prospektoři, se z nich však stala spíše noční zvířata. Vědci se obávají, že sloni tak budou vystaveni většímu stresu a kompetici o potravu. Změny chování, ke kterým u slonů došlo, přesně kopírují pohyb lidí v lese. Ukazují, že sloni se daleko víc než samotných výbuchů – které jim zřejmě připomínají důvěrně známý zvuk hromu – děsí samotné přítomnosti člověka, který by je mohl chtít lovit.
Zdroj: NewScientist, Conservation Biology
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.