Sliby a realita ministra Zemana

4. září 2001

Každá společnost by si čas o času měla udělat bilanci, co se daří a co ne. Česká společnost na tom v mnoha oblastech není nejlépe, jedenáct let po obnovení normálních poměrů není zase tolik, aby se z ní stala společnost moderní a demokratická. Příští generace budou už jiné, praví optimisté.

Při letošní bilanci českého školství, která se pravidelně koná u příležitosti zahájení školního roku, to ale nevypadalo nijak nadějně. A přitom právě školství je velmi důležitým oborem, který zásadním způsobem ovlivní budoucnost. V tom je jeho role veledůležitá. Jeho problém je nicméně v tom, že jeho výsledky nejsou vidět hned, tedy v horizontu volebního období jedné vlády. Málokterý popularitu hledající politik je proto tlačen, aby se školstvím nějak intenzivněji zabýval.

Přesto do vlády ČSSD učitelé velké naděje kladli. Škola bude za nás hlavní budovou v obci, ne banka, říkala ČSSD, když byla ještě v opozici. Výsledky je možné po třech letech vlády ČSSD sumarizovat. Není přesně jasné, která budova v obci je hlavní, ale zatímco vláda souhlasila s dalšími bankovními transakcemi, včetně dnes už legendární reprivatizace IPB, jejichž náklady se mohou pro daňové poplatníky pohybovat v řádech stovek miliard korun, učitelé si skoro nepolepšili. Aby vláda předvedla snahu, zvýšila rozpočet školství zhruba o 20 miliard.

Předseda školských odborů Jaroslav Rössler, který se nikdy netajil sympatií k záměrům ČSSD v oblasti školství, musel trpce konstatovat, že z hlediska průměrné mzdy jsou na tom učitelé hůře než před nástupem ČSSD k moci. Průměrný plat v prvním pololetí dosáhl skoro patnácti tisíc korun, přičemž více než polovina pedagogů je výrazně pod ním. Nastupující učitel dostane hrubou mzdu 8300 korun, byť má vysokoškolské vzdělání.

Je jasné, že problém učitelských platů není rozhodně úspěchem sociálně demokratické vlády. Podle Rösslera je zjevné, že vláda nesplní svůj slib, že průměrný plat učitelů bude o třicet procent vyšší, než průměrný plat. Důsledkem toho jsou stížnosti mnoha škol, že z nich odcházejí učitelé, že není možné například přemluvit muže, aby zůstávali ve školství, protože se současnými učitelskými příjmy nejsou schopni uživit rodinu.

Ministr školství Eduard Zeman, který si pro svou nevýraznost už vysloužil přezdívku neviditelný ministr, sice efektně přislíbil desetiprocentní zvýšení platů, ale učitelé upozorňují, že ani toto mimořádné zvýšení nevyrovná inflaci, takže reálné mzdy zůstanou stejné.

Platy ale zajisté nejsou jediným problémem ve školství. Mnohé školy si stěžují i na nedostatek financí na elementární fungování. To se týká škol všech stupňů. Přitom vláda se vytrvale brání jakýmkoli diskusím o zavedení jisté spoluúčasti na vzdělání, což by zejména u vysokých škol mohl být zcela standardní instrument. Mít vysokoškolské vzdělání se vyplatí na pozdějším příjmu, proto spolufinancování by nemělo být nic nemravného. Sociální demokracie ve svém sociálním cítění je opět nesociální - nutí celou společnost, aby platila lukrativní vysokoškolské vzdělání jen některým, kteří se na vysoké školy dostanou.

Je možné zároveň říci, že resort školství funguje špatné i z hlediska své efektivity, vždyť prostředky sem plynou nemalé. To souvisí s obecným pojetím vzdělávání v České republice. Léta už progresivnější učitelé upozorňují, že nemá cenu mechanické biflování dat a letopočtů, ale že cílem školství by mělo především být naučit děti a mladé lidi logickému myšlení a orientaci ve stále složitějším světě. A to ostatně souvisí i se samotným vzděláváním budoucích i současných pedagogů, které by především mělo být moderní, protože moderně učit může jen ten, který je sám moderně vzdělán. V této oblasti, jak se zdá, se angažují jen nadšenci, mezi které ministerstvo školství rozhodně nepatří.

Už nyní je možné říci, že působení ministra školství Eduarda Zemana je možné považovat za jeden z neúspěchů vlády ČSSD. Odborně i politicky. Marně se totiž ministr vymlouvá, že mu například pravicová opozice smetla jeho školskou koncepci. Člen menšinové vlády by si snad měl uvědomit, že prosadí své záměry jen intenzivní konzultací s většinovou opozicí. Tak to snad na začátku vlády ČSSD radil její předseda, premiér a ministrův jmenovec Zeman. Prorokoval velký rozvoj parlamentarismu, když žádný ministerský záměr nebude mít přijetí jisté, proto se bude na parlamentní půdě intenzivně vyjednávat a konzultovat. Není to asi jediný slib, který se nedočkal naplnění.

ČRo 6 / RSE

4. září 2001

Napište nám, co si o tom myslíte VY: rse@cro.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.