Slepice stanula na americké půdě ještě před Kolumbem
Skupina vědců z Nového Zélandu, USA a Austrálie objevila v jižní části Chile zbytky kuřecích kostí, které pocházejí z let 1304-1424. Analýza DNA ukázala, že jde o původně polynéské zdomácnělé ptáky.
Tento nález může vést ke dvěma závěrům - za prvé: slepice se do Nového světa nedostaly z Evropy, a za druhé: vědcům se podařilo konečně objevit hmatatelné a přesvědčivé svědectví o kontaktech mezi Polynésií a Amerikou. O objevu informuje The New York Times s odkazem na vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Science.
Výzkum, provedený vědci z university v Aucklandu na Novém Zélandu ukázal, že slepice z Chile jsou geneticky nejblíže plemenům, která žijí na ostrovech Tonga a Samoa.
Příchod slepic do Ameriky byl tématem mnohých diskuzí ve vědeckých kruzích. Část vědců předpokládala, že indiáni tento druh ptáků znali ještě před Kolumbem, druzí byli přesvědčeni, že slepice se na kontinent dostaly prostřednictvím španělských a portugalských osadníků v první polovině 16. století.
Ani zprávy španělských dobyvatelů v čele s Franciscem Pizarrem, kteří se vylodili v roce 1532 na pobřeží Peru hovořili o úloze slepic ve vykonávání místních náboženských obřadů, nezviklalo hypotézu o evropském původu ptáků. Vědci předpokládali, že se slepice nějakým způsobem rychle přizpůsobily životu v Americe a rozšířili se zde během jediného desetiletí.
Až objevené kosti mohou potvrdit, že Polynésané, a s nimi i slepice, objevili Ameriku ještě dlouho před Kolumbem.
Tuto a další aktuality můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru 8.6.2007.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.