Sladíte fruktózou? Tak opatrně, jinak vám hrozí dna, obezita nebo mrtvice
Fruktózu neboli ovocný cukr a její dopady na lidský organismus se rozhodl prozkoumat mezinárodní tým odborníků z univerzity v Cambridgi. Potvrdil to, co už se dříve tušilo: přestože spotřeba fruktózy stále roste s tím, že jde o „zdravější“ formu cukru, její účinky na náš organismus až tak blahodárné nejsou.
V porovnání se sacharózou je výhodou fruktózy vyšší sladivost a je cena: v potravinářství se používá jako náhražka sacharózy a alternativa k náhradním sladidlům.
Fruktóza dokáže tělu dodat velké množství energie. Látková přeměna fruktózy probíhá v játrech a díky tomu je i odezva na zvýšení hladiny glukózy v krvi pomalá. Tím se uvolňuje pomalu i energie do organizmu a nevzniká pocit únavy.
Kyselina močová = dna
Proto je fruktóza využívána jako sladidlo u pacientů, kde je zapotřebí snížit rychlý nástup cukru v krvi a je také vhodná pro děti. Ovšem to, co prospívá dětem, nemusí prospívat dospělým.
Jak potvrzuje obezitoložka Renata Zelenáková, fruktóza se batolatům a kojencům tráví lépe než sacharóza:
Fruktóza je monosacharid, který je přirozenou součástí některých potravin. Volně se nachází v ovoci, medu, ale i v některých druzích kořenové zeleniny.
„Ale u dospělých lidí je finálním produktem metabolismu purin – kyselina močová a té mají středoevropští dospělí už tak jako tak většinou nadbytek. Kyselina močová je spojena s dnou – kyselina vytváří v kloubech krystalky, které způsobují dnové záchvaty, a to už je bolestivá záležitost,“
Vědci dospěli k dalšímu zajímavému objevu: naše tělo po příjmu fruktózy nedosáhne uspokojivého pocitu nasycení. Ve srovnání s glukózou jsou po konzumaci fruktózy v menší míře uvolňovány hormony sytosti (inzulin a leptin), naopak hladina hormonu hladu (ghrelinu) roste.
Fruktóza tedy chuť k jídlu spíše podporuje, než nasycuje a nutí konzumenty přijímat ještě další, větší dávky energie, a tím tloustnout.
Nejen obezita a dna, ale také infarkt a mrtvice
Užívání fruktózy může vést k zásadnějším zdravotním problémům. Jsou to stavy související s nedostatečným okysličením dvou nejdůležitějších orgánů – mozku a srdce.
„Fruktóza v těle ovlivňuje metabolismus lipidů, a to konkrétně triacylglycerolu tím, že ho zvyšuje. Zvyšuje se lipidové spektrum, nepříznivé krevní tuky, což je LDL cholesterol, triglycerid a potažmo i celkový cholesterol – podporují aterogenezi. To znamená, že se ve stěnách cév vytvářejí aterosklerotické pláty, které je postupně zužují a dochází hlavně v nejtenčích arteriích k ucpání nebo vytvoření trombů na plátech a následně infarktu nebo mrtvici,“ vysvětluje doktorka Zelenáková.
Fruktóza z kukuřice
Japonci v 70. letech jako první dokázali levně extrahovat fruktózu z kukuřice. Tento patent od nich mimochodem zakoupil koncern Coca-Cola.
Jeho výzkumníci zjistili, že k vytvoření většího návyku na colu je potřeba do třetinky nápoje přidat lžičku soli. A aby se poté přebila slaná chuť, přidá se 11 lžiček fruktózy.
Tento postup společnost dodržuje u všech svých nápojů. A nejen ona.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.