Škrty na pokračování?

A tak se ani tento týden možná nikdo zvlášť nepozastavil nad tím, že prvé stránky deníků věstily vládní krizi kvůli vzdoru Věci veřejných šetřit v rozpočtech jejich ministerstev jak jim více méně nadiktoval ministr financí. A to především v resortech školství a vnitra.

Johnova strana si stěžovala, že ačkoliv spravuje v rámci koalice nejméně ministerstev, jimi řízené resorty se mají podílet na veškerých vládních škrtech v objemu deseti miliard více než polovinou. A strana nepřímo vyhrožovala: nezbude-li kupříkladu na zvýšení učitelských platů, je připravena Kalouskovy úspory vetovat. Což sice znělo od ministra školství a místopředsedy Věcí veřejných Josefa Dobeše na prvý poslech celkem výhružně, ale nešlo si nepovšimnout, že prohlášení se nějakému ultimátu nepodobalo.

Šéf strany a resortu vnitra Radek John jen prohlásil, že „bratříčci ODS a TOP 09“ nemusí spořit ve svých resortech zdaleka tolik a jemu samému patrně nezbude na boj s korupcí, o který strana do značné míry opírala volební program. Padla i o slova o možnosti nepodpořit vládní návrh rozpočtu na příští rok, ale ani to se nezdálo moc horké. Z a takřka dvě desetiletí na všelijaké koaliční silácké přestřelky uvyklí pozorovatelé s lehkým pokrčením rameny jen čekali, jak Věci veřejné z rozehrané partie při jednání vlády nad otázkou úspor vyklouznou, když premiér Nečas a ministr financí Kalousek nikam ustupovat hned při prvním kvazi-sporu po jmenování kabinetu evidentně nehodlají.

Předseda vlády také připomněl, že o rozsahu škrtů právě ve školství a na vnitru koaliční partneři věděli už během povolebního dohadování a VV přesto o právě tyto resorty vehementně usilovaly, tudíž dnes nemají na co naříkat. A doplnil to ostřejší poznámkou o tom, že kdo manažersky škrty nezvládne, nemá ve vládě takzvané „rozpočtové odpovědnosti“ co dělat.

Nečas s Kalouskem také pevný postoj ve středu plně potvrdili, objem zmrazených úspor, které by se při obzvlášť úspěšném vývoje příjmové stránky rozpočtu mohly případně zase uvolnit, byl schválen jednomyslně a ministři za Věci veřejné jen konstatovali, že věc není uzavřena a za dva měsíce o ní vládní debata bude pokračovat právě při schvalování návrhu na státní účet roku 2011. Věci veřejné prý budou trvat na podstatně menších úsporných částkách, což by se jim jistě hodilo během kampaně k podzimním dvojnásobným volbám.

Ti kdo mají ke stále ještě nevyhraněné straně spíš odstup to ovšem považují za populismus, který je zároveň v rozporu s tím, co proklamovaly VV na jaře, když hovořily o maximální výši rozpočtového schodku pod třemi procenty Hrubého domácího produktu. Ekonomičtí experti lehce spočítali, že to by ovšem znamenalo ještě razantnější škrty, než jaké naplánovali Nečas s Kalouskem. Však zaklínání se platy učitelů, policistů a hasičů působí skutečně populisticky, neboť do oblasti školství a vnitra nespadají zdaleka jen oni, takže sáhnout by se tudíž mělo do široké administrativy.

Jenomže zeštíhlovat úřady a tedy propouštět státní zaměstnance se podle všeho přinejmenším před volbami VV nechce. A pro pravicové komentátory počíná hrát strana ve vládě roli jakési změkčenější podoby sociální demokracie, tedy subjektu hájícího řadové občany a to navíc vlastně jen ty, kteří spadají do jím řízených oblastí. Což není spravedlivé vůči ostatním resortům, které se úsporám a tedy pravděpodobnému propouštění aspoň prozatím nebrání a jejich ministři reformní kroky považují za nezbytné.

Věci veřejné tedy dosáhly podmínky, že šéf financí Kalousek do měsíce připraví aktualizovaný výhled státních příjmů a pak se uvidí co dál. Národohospodáři ale optimistický zvrat v číslech nečekají a tak se spor zřejmě bude opakovat. Vláda už ovšem bude zcela řádná, tedy s důvěrou sněmovny, a na zásadnější rozbroje před volbami nebude kdy. Nějaký mírný ústupek však možná John a ostatní přece jen dosáhnou a reformní lídři Nečas s Kalouskem se s ním jakž takž smíří. Těžko ale připustí, aby se v resortech spravovaných ODS a TOP 09 propouštělo více lidí než v oblastech řízených Věcmi veřejnými a budou trvat na dvou a půl procentech ušetřených výdajů u všech ministerstev.

Dopřát Věcem veřejným nějakou exkluzivitu také skutečně těžko mohou a pokud to občané pochopí, zůstane manévrovací prostor minimální. Pokud by Věci veřejné nechtěly ovšem spor vyhrotit až do krajnosti případně vládu opustit. Jenomže varianta složit jinou vládu s momentálně takřka neviditelnou sociální demokracií a za podpory KSČM by VV u voličů podle všeho fatálně ublížila a takový vývoj skutečně nepůsobí realisticky.

Což ovšem zároveň neznamená, že Věci veřejné opustí úlohu mírně populističtější levice v koalici. A reformisté jim to poměrně klidně umožní. Pokud to ovšem bude hra v přijatelné míře. Jíž se ministři věcí veřejných musí učit takříkajíc za pochodu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.