Sklizeň zbraní

28. srpen 2001

Albánští povstalci v Makedonii začali vojákům Severoatlantické aliance odevzdávat zbraně. To je jistě dobře, ale již nyní vzbuzuje rozpaky počet těch zbraní. Podle různých odhadů jich povstalci mají k disposici šedesát až devadesát tisíc. K odevzdání jich připravili tři tisíce. Co budou dělat s těmi zbylými?

Nejspíše to, co je poslední dobou na Balkáně zvykem, totiž nadále vyhánět z domovů lidi, kteří jsou v dané lokalitě národnostní menšinou. Pokud se ti, které vyhnala válka, nevrátí, sklizeň zbraní bude postrádat svůj hlavní smysl. Co by bylo třeba na Balkáně sklidit, je nacionální nevraživost, která se tváří být vlastenectvím. Vysvětlit znesvářeným národům, že vyhánět sousedy kvůli odlišné národnosti je absurdní, ovšem mezinárodní společenství neumí. A tak alespoň sbírá nějaké ty zbraně.

I Makedonci se nakonec dočkají míru, který ale sotva bude jiný, než je například ten chorvatský, který můžeme vidět o dovolené. Podél cesty ze Záhřebu do Splitu rostou vedle vypálených stavení obrovské moderní vily. Do těch ruin bez střech a se stopami po kulkách zjevně není návratu. Jejich obyvatelům, pokud jsou naživu, nezbývá než také stavět. Mezi jinými vypálenými ruinami. V televizi je mezi reklamami na žvýkačky a limonády k vidění varovný klip s dětmi, které vejdou do baráku, kde vzápětí vybuchne mina. Ve zprávách moderátor rutinně oznámí, že zahynuli další pyrotechnici, a pak mezi reportáže o cestovním ruchu režie zařadí výzvu k odevzdávání zbraní. Jsou špatné - zabíjejí, říká text. Odneste je na policejní stanici. Zbraně se prostě na Balkáně odevzdávají tehdy, když už v okolí není souseda s nepatřičnou národností a zbraně když ohrožují vlastní děti.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.