Skleróza na trhu práce. Máme nízkou nedobrovolnou nezaměstnanost, firmy se bojí propouštět, soudí ekonomka Horská
Mzdy sice rostou, ale stále platí, že zdražování je rychlejší, a tak si za ně koupíme méně zboží a služeb. Tato rovnice platí v Česku už dva roky a nemění na ní nic ani to, zda ekonomika roste nebo klesá, a paradoxně ani to, že nezaměstnanost u nás fakticky už několik let neexistuje. „Pomohlo by, kdyby se začala nezaměstnanost zvedat,“ vysvětluje hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská.
Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí letošního roku skončila na čísle 42 658 korun. Meziročně se tak zvýšila o 7,1 procenta. Ani takový růst ale nedokázal porazit osmiprocentní inflaci a reálná mzda se propadla už osmý kvartál v řadě.
Čtěte také
Řada firem by ale podle ekonomky Horské přitom mohla inflaci ve svých mzdách pokrýt. Domnívá se ale, že lidé nevyvíjejí dostatečný nátlak.
„Zaměstnanci se v této nejisté době bojí. Nechtějí tlačit na pilu, a tak možná konzervativně čekají, co zaměstnavatel nabídne,“ soudí ekonomka.
Strach firem
Trh práce je ale přitom v této situaci stále přehřátý a firmy poptávají na 300 tisíc pracovních míst. Nezaměstnanost přitom ve druhém čtvrtletí spočívala na 2,5 procentu. Strach v nejistých časech totiž mají nejen lidé, ale i firmy.
„Je to takzvaná skleróza trhu práce. Máme velmi nízkou nedobrovolnou nezaměstnanost. Firmy v této době místo toho, aby uvolňovaly pracovní sílu a té zbylé zvyšovaly mzdy, tak drží status quo – nepropouštějí, nepřibírají, nezvedají mzdy a snaží se přežít,“ vysvětluje Horská.
Čtěte také
Podle ekonomky je to zkušenost z globální finanční krize. Mnoho zaměstnavatelů tehdy propustilo své zaměstnance, jelikož jim poklesl počet zakázek. Posléze ale zareagovala centrální banka, která intervenovala proti koruně a situace se prudce proměnila.
„Najednou přišly zakázky, protože exportéři začali být cenově konkurenceschopní a najednou honem sbírali zaměstnance po trhu práce, kteří tam ale nebyli,“ podotýká ekonomka. V současnosti se proto své lidi snaží udržet pro případ, že by se jejich byznys opět rozeběhl.
„Za mě by pomohlo, kdyby se začala zvedat míra nezaměstnanosti. Možná to bude znít zvláštně, ale z ekonomického pohledu – jak jinak rozhýbat trh práce než zvýšit nezaměstnanost?“ dodává ekonomka Horská.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.
Související
-
Niedermayer: Zaspali jsme v modernizaci ekonomiky. Bez investic budeme mít elektřinu ještě dražší
Výkon české ekonomiky je letos horší než loni a na rozdíl od jiných evropských zemí se Česku nedaří ani vrátit se na úroveň před covidovou pandemií.
-
Firmy, které chtěly přidávat, si to rozmyslí kvůli nejisté ceně energií, říká šéf Hospodářské komory
Česká ekonomika dál slábne, protože klesá spotřeba domácností. Měly by firmy zvýšit mzdy, aby měli lidé co utrácet?
-
Ekonom Navrátil: Potřebujeme strategii, musíme investovat do inovací a vychovávat specialisty
Jak důležité jsou velké investice a jak naši ekonomiku brzdí Česká národní banka přísnou měnovou politikou? Odpoví hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
