Skleníkový plyn, který zachránil svět

Nedlouho po vzniku naší planety, v období archaika, bylo Slunce asi o 30 % slabší než dnes. Veškeré vodě proto ve chvíli, kdy Země začala chladnout, hrozilo zamrznutí, které by mimo jiné zabránilo vzniku života. Tým výzkumníků z univerzit v Tokiu a Kodani se domnívá, že skutečnost, že k tomu nedošlo, můžeme vysvětlit jedině přítomností skleníkového plynu.

Tímto plynem, který "zachránil svět" byl zřejmě karbonylsulfid - tedy sloučenina kyslíku, uhlíku a síry s chemickým vzorcem COS. Podle poměru izotopů síry v prastarých horninách se zdá, že sloučenina vznikala ze síry uvolněné při sopečných erupcích, která se vlivem ultrafialového záření v atmosféře měnila na karbonylsulfid.

Plášť, který karbonylsulfid vytvořil kolem Země, podle propočtů výzkumného týmu kompenzoval slabé sluneční záření a dovolil tak vodě zůstat v kapalném stavu. V atmosféře ale karbonylsulfid nevydržel příliš dlouho. První fotosyntetizující organismy začaly do atmosféry dodávat kyslík, který měnil její chemii. Místo karbonylsulfidu vznikaly aerosoly síranů, které místo ohřívání planetu naopak ochlazovaly. Tím si vědci také vysvětlují období sněhové koule, během kterého se zřejmě většina Země dočasně ocitla pod ledem.

Výsledky studie zveřejnil časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.