Skandály na VŠ: Šlendrián, nebo zločinné spolčení?

Ze zjišťovaných nepravostí to byly nejprve plagiáty. Tedy diplomní či rigorózní práce, které byly zčásti nebo úplně opsány odjinud. Pak to byly případy nezvyklého usnadnění studia, shodou okolností těm, kdo zastávají důležitá místa v orgánech veřejné moci. A k dovršení všeho podezřelé konexe, tedy nitky které vedou od některých, dnes již bývalých funkcionářů plzeňské fakulty k neméně podezřelým zájmovým skupinám, jejichž někteří členové jsou trestně stíháni. - Není divu, že se objevila hypotéza, tentokrát nadmíru závažná, že totiž může jít o zločinné spolčení. Tedy o fungování zakonspirované mafiánské struktury, ať už má povahu "pavouka" respektive "krakatice", anebo sítě.

Rozklíčování problému ztížil navíc expremiér Topolánek svým podezřením, že celá tato aféra (říkejme tomu zatím tak) má instrumentální povahu. Že je vedena záměrem mařit postupy a rozhodnutí samotné vlády, jako je arbitráž v kauze Diag Human nebo obří ekologická zakázka. Mirek Topolánek to nijak nedoložil. Ale to by pak znamenalo, že jednu mafii účelově dekonspirovala jiná mafie, ještě rafinovanější. Z takové možnosti jímá člověka závrať. Neboť: je vůbec technicky možné (anebo jinak řečeno:), je v silách příslušných orgánů státní moci takovou "krakatici na druhou" rozplést? I když se pro podezření pana Topolánka nenajdou důvody, i tak bychom měli mít starostí nad hlavu.

Máme tu vlastně dvě neblahé hypotézy. Podle profesorky Vladimíry Dvořákové může jít o mafiánskou strukturu, která má určitou topografii, někde začíná a někde snad také končí. Podle Otakara Motejla je plzeňská kauza víceméně náhodným zachycením zlořádu, který nemusí mít nutně mafiánskou povahu, ale jeho působnost je rozsáhlejší: totiž zkorumpovanosti našeho vysokého školství. Těžko říci, co je horší. - V každém případě se lze obávat, že další rozkrývání může mít nedozírné následky pro vratkou stabilitu naší společnosti. Proto může nakonec zvítězit snaha příliš do toho nerýpat, neboť kdo se moc ptá, moc se dozví.

Nezúčastněný, ale vnímavý pozorovatel aféry snadno propadá nejistotě: kolik je v těch hypotézách zlověstného, ale důvodného tušení a kolik neověřené podezíravosti, dokonce paranoidity? To samozřejmě nevím. A nevím, zda se to kdy dovím. Chci jen připomenout, že zločinné spolčení vzniká v prostředí obecné lhostejnosti a šlendriánu snadno, dokonce jaksi samo sebou. Mohu to ilustrovat konkrétní zkušeností, téměř celonárodní, leč raději zapomenutou.

Po porážce tzv. Pražského jara a zejména po důkladných čistkách raných 70. let tu zavládlo ovzduší všeobecné sklíčenosti a rezignace. Právě tehdy se rozmohla netušenou měrou korupce. Hlavně tam, kde občan něco chtěl od orgánů státní moci. - Ty čistky zasáhly i armádu, hlavně její přemýšlivější důstojníky. Důsledek se záhy projevil lidskou i odbornou nekompetencí zbylého velitelského sboru. Toho využili demoralizovaní vykukové z řad 2. ročníku vojáků základní služby. Během krátké doby vzali řízení do svých rukou a zavedli tam tzv. mazáckou vojnu, přesněji systemizovanou šikanu, zejména v motostřeleckých jednotkách. Ta měla často tragické důsledky. Vojenská prokuratura to věděla, ale většinou mlčela. Nechtěla do toho rýpat, protože za tehdejších poměrů nebylo v jejích silách tomu čelit. Bylo to vlastně spontánně iniciované zločinné spolčení, umožněné všeobecnou lhostejností a šlendriánem. Mělo podobu široce rozestřené sítě. Prošlo si tím nejméně patnáct ročníků velké části naší mužské populace. - Tím chci říci, že ty neplechy, nepravosti a zlořády, na které narážíme nejen v Plzni, ale skoro na každém kroku, vyplývají z vzorců chování, které jsou výsledkem sociálního učení (a vojna je jen jedním z řady jeho podob) v dobách nesvobody. Máme to jaksi v krvi.

Myslím, že to stojí za připomínku nejen v souvislosti s plzeňskou aférou, ale i u příležitosti letošního dvacetiletí, neboť formativní zkušenosti tohoto typu přetrvaly tehdejší listopadový převrat. Pro jistotu zopakuji základní tezi: v podmínkách lhostejnosti a šlendriánu dochází k zločinnému spolčení snadno.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .