Sjezd palestinského Fatahu pokračuje nepovzbudivě

Sjezd se koná v době relativního klidu a absence konfliktu s Izraelem - i když zrovna neprobíhají mírová jednání, spolupráce izraelských a palestinských bezpečnostních složek na Západním břehu Jordánu ovládaném Fatahem je snad na nejlepší úrovni v historii a umožnila výrazné uvolnění přísných protiteroristických opatření. Výsledkem je víceméně volný pohyb obyvatel mezi městy a relativní hospodářský rozvoj. Palestinská samospráva se těší bezprecedentní přízni Spojených států, kterým v minulosti většinou vyčítala proizraelský postoj, a větší problém pro ni představuje Hamas v pásmu Gazy než Izrael. Člověk by čekal, že se tento stav na sjezdu pozitivně odrazí, ale jeho delegáti přijali rezoluce, které by se hodily spíš do období intifády nebo pocházely z doby před dvaceti lety.

Aby Fatah neodradil své štědré mezinárodní finanční dárce, deklaroval touhu po míru, ale zároveň si vymínil právo na ozbrojený boj. Odmítl uznat Izrael jako stát Židů a potvrdil svůj tradiční požadavek návratu několika milionů palestinských uprchlíků na území Izraele. Přitvrdil i postoj k mírovým jednáním a rozhodl, že je obnoví až poté, co Izrael předem zaručí zmrazení výstavby židovských osad, zrušení blokády pásma Gazy, propuštění všech palestinských vězňů a přenechání východního Jeruzaléma Palestincům jako hlavní město jejich státu. Dokud to Izraelci neudělají, budou se Palestinci "obětovat" a "vzdorovat okupaci všemi formami".

Sjezd také potvrdil, že Brigády mučedníků od Al-Aksá jsou ozbrojeným křídlem Fatahu, přestože premiér Salám Fajjád je vloni rozpustil a několik set teroristů využilo izraelské amnestie, složilo zbraně a písemně slíbilo, že se zřeknou ozbrojeného boje.

Fatah rovněž neprojevil žádnou sebereflexi. Pokud za nějaký problém Palestinců nemůže tradiční nepřítel Izrael, může za něj Hamas, ale rozhodně ne Fatah. Korupce se neřešila vůbec a zprávu o hospodaření v posledních dvaceti letech vedení delegátům nepředložilo.

Optimismus nevzbuzují ani výsledky voleb do 23členného ústředního výboru, které skončily bouří okolo obvinění z podvodů a rezignací členů z pásma Gazy, kteří se do nového vedení nedostali. Vyhrála mladá generace a zcela vytlačila staré vedení, přestože nejvíc hlasů dostal 71letý Muhamad Gnáím, jehož by si v roli svého nástupce přál nezpochybněný staronový předseda Fatahu Mahmúd Abbás. Gnáím je však zarytý odpůrce mírového procesu i dohod z norského Osla a hned po příjezdu z dlouholetého exilu prohlásil, že "neustane v boji, dokud nad celou Palestinou nezavlaje palestinská vlajka", tedy v podstatě totéž, co hlásá charta teroristického Hamasu. Třetí nejvyšší počet hlasů získal Marwán Barghutí, který si odpykává pět doživotních trestů v izraelském vězení za terorismus. Novým členem ústředního výboru je i nevyzpytatelný Muhamad Dahlan, jehož mnozí členové Fatahu obviňují z porážky hnutí při puči Hamasu v pásmu Gazy a který je zarytým odpůrcem smíření s tímto soupeřem. Ve výboru zasednou i Sultán abú Ajján z Libanonu, který 30 let řídil teroristické operace Fatahu, a další strůjce mnoha atentátů Taufík Tiráwí. Ze starých členů vedení obhájili funkci jen Saíb Irikát a Nabíl Šás, zatímco hlavní mírový vyjednavač Ahmad Kurája z výboru vypadl. Čtrnáct z osmnácti volitelných míst obsadili noví lidé, od kterých lze očekávat nekompromisní a nepružný postoj k mírovým jednáním.

Navzdory všem těmto skutečnostem vzbuzovaly zprávy některých médií dojem, že jejich autoři snad v Betlémě vůbec nebyli. Například podle agentury AP hnutí "deklarovalo umírněnější postoj vůči Izraeli a vybídlo své členy k užití mírumilovnějších forem boje", a podle Reuters je Fatah dokonce "připraven uzavřít mírovou dohodu s Izraelem".

Výsledky sjezdu nejsou dobrou zprávou ani pro Izrael, ani pro amerického prezidenta Baracka Obamu, který si tolik přeje pokračování mírového procesu. Fatah přitvrdil svou už tak dost nekompromisní vyjednávací strategii a zvolil si vedení, které bude mnohem radikálnější než to dosavadní; všichni jeho noví členové podpořili pokračování ozbrojeného boje proti Izraeli i ostatní extrémní rezoluce. "Mladá garda" těchto padesátníků však není méně zkorumpovaná ani víc proreformní než stará generace sedmdesátníků. Není ani zdaleka jisté, že si získá klesající důvěru Palestinců, které si chtěla naklonit militantním a nesmlouvavým postojem. Fatah se i po 45 letech existence označuje za "národně-osvobozenecké hnutí" a setrvává na anachronických postojích a rétorice své revoluční minulosti. Výsledek sjezdu shrnul nejvýstižněji známý palestinský novinář Chálid abú Tuamí: z Fatahu se stala jakási obdoba strany Baas, která je nadále víc součástí problému než jeho řešení.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .