Sjezd České lékařské komory

Podle radního Plzeňského kraje Jaroslava Kadlece, který má na starosti zdravotnictví, bylo hlavním důvodem změn to, že stát v minulých letech diktoval svým nemocnicím, aby zvyšovaly platy personálu bez ohledu na to, jestli mají dostatek prostředků a mnohé nemocnice se právě proto propadly do obrovských dluhů. Také provozní náklady si musí akciová společnost hlídat mnohem pečlivěji než příspěvkové organizace, které vědí, že jejich dluhy nakonec vždycky někdo zaplatí. Dosavadní zkušenosti plzeňského kraje s fungováním nemocnic jako akciovek jsou výmluvné: čtyři ze šesti nemocnic v kraji dosáhly kladného výsledku. A zbylé dvě, jejich zadlužení bylo předtím největší, mají teď pětkrát menší ztrátu.

Bez ohledu na tato fakta, vystoupil prezident České lékařské komory David Rath na sjezdu ostře proti privatizaci nemocnic. Péče o zdraví se podle něho nesmí stát obchodem. I ve vyspělých zemích prý podle Ratha funguje většina nemocnic jako neziskové organizace. Komora proto pracuje na návrhu zákona o základní síti veřejných neziskových nemocnic. Tento návrh podporuje i premiér Gross a ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. David Rath také prohlásil, že by se soukromé ústavy mohly zaměřit na zisk i na úkor pacientů a společně s ministryní Emmerovou tvrdil, že soukromá zařízení poskytují horší péči než nemocnice veřejné.

Dokládali to faktem, že v privátním sektoru zaměstnávají na jednoho pacienta méně lékařů a ti tu mají menší platy. Proti nařčením o horší péči se ohradili zdravotníci ze soukromých zařízení, kteří ho kritizovali za spojení s odbory. Jan jelínek ze Sdružení praktických lékařů o něm dokonce řekl, že napomáhá k návratu socialistického zdravotnictví. Předsedovi Sdružení ambulantních chirurgů Eugenu Přibáňovi se zase nelíbí, že šéf komory své obavy z masivní privatizace zdravotnických zařízení odůvodňuje i možným tunelováním nemocnic. Přitom se velké finanční ztráty, které pak vyžadují státní dotace, netýkaly privátních nemocnic, ale státního sektoru ," poznamenal Přibáň, který si myslí, že se ČLK pomalu stává odborářskou tribunou nemocničních zaměstnanců.

David Rath sice nápor kritiky ustál, nic to ovšem nemění na faktu, že je celá argumentace značně demagogická. Prezident ČLK i ministryně nazývají privatizací to, co je vlastně pouze změnou statutu na akciové společnosti, a neberou v úvahu, že jejich vlastníky jsou nadále kraje nebo města. Dosáhne li tedy nemocnice zisku, nebude se na pacientech nikdo obohacovat, ale samospráva rozhodne, do jaké bohulibé činnosti chce získané prostředky investovat.

Pokud jde o vymezení sítě zdravotnických zařízení, pak určitě nebude na škodu, rozhodne-li se konečně, jak má ona základní zdravotnická péče v jednotlivých regionech vypadat. O tom, které zařízení se ale stane její součástí, by neměla rozhodovat ministryně. Hrozí totiž, že bude tlačit pojišťovny, aby uzavíraly smlouvy s nemocnicemi, které nemají dostatečnou úroveň, ale jsou z hlediska vzdálenosti dobře umístěné. A to by se mohlo pacientům pěkně nevyplatit a zdravotníkům prodražit. Zdravotní pojišťovny by měly mít možnost objednat si potřebnou péči u těch nemocnic, o nichž vědí, že ji poskytnou kvalitně a zaplatit za ni tak, aby na ní neprodělávaly. Nemělo by pak rozhodovat, jestli to bude zařízení krajské nebo akciovka, ale to, jak dobrou péči umí poskytnout.