Silvestr

Nepochybně byla učiněna s dobrým úmyslem a zřejmě také ve víře v jejich splnitelnost. Každý kuřák zná někoho, komu se podařilo zbavit závislosti na kouření, a každý, kdo má problém s pitím, ví o abstinentech, do kterých by nebyl býval řekl, že se zřeknou alkoholu. Rozhodne-li se tedy člověk následovat podobné vzory a pak neuspěje, je to k zlosti. Přitom vysvětlení je neobyčejně prosté: Na rozdíl od těch, kteří se z nějakého důvodu promyšleně rozhodli skoncovat se svou závislostí, jsou lidé činící novoroční předsevzetí zpravidla pouze vyznavači rituálu, při kterém se předsevzetí pouze předstírá.

Ze všech okamžiků v roce je právě půlnoc na nový rok tím nejméně vhodným termínem, od kterého si můžeme naplánovat svou nápravu. Už to, jak si dnes budeme dopřávat těch posledních cigaret v životě, je podezřelé. Logičtější by přece bylo právě na dnešek si přikázat abstinenci, protože pak si člověk může říct: Když už jsem si zákazem cigaret a alkoholu anebo třeba dietou pokazil Silvestra, jaký smysl má přejídat se, kouřit a pít ve všední den? Ať už to s našimi novoročními předsevzetími dopadne jakkoli, jedno bychom určitě neměli odkládat na půlnoc. Totiž předsevzetí, že začneme číst návody, jak správně manipulovat se zábavní pyrotechnikou. Škoda každého prstu a každého oka. V novém roce se mohou hodit.