Síkelovo portfolio má slíbený ekonomický potenciál, tvrdí Krutílek z ODS. Ten je ale jen okrajový, namítá Kovařík z ANO

Je post eurokomisaře pro mezinárodní partnerství úspěch, nebo neúspěch?

Ondřej Krutílek (ODS): Po deseti letech, co jsme měli Věru Jourovou (dříve ANO), jejímž úkolem bylo vkládat klíny do střední a východní Evropy, si myslím, že je to posun pozitivním směrem. Je to ekonomické portfolio s potenciálem, které se oproti tomu dosavadnímu mezinárodnímu partnerství rozšířilo.

Není to jenom „rozvojovka“, jak nám opozice vyčítá, ale má i bezpečnostní rozměr. Můžeme pomáhat nejenom Evropské unii, aby bojovala proti nelegální migraci v místech, odkud pochází, ale zároveň aby se postavila i proti potenciální kolonizaci světa ze strany Ruska a Číny především v Africe.

Čtěte také

Chtěli jsme mít v Evropské komisi veliký rozpočet a aparát. Tohle Síkela získal, připomíná Jourová

Ondřej Kovařík (ANO): Každý post evropského komisaře může mít význam, pokud se k němu daný nominant aktivně postaví. Co se týče portfolia pro patrně budoucího komisaře Síkelu, tak určitě zůstal výrazně za očekáváními a i oznámeními, která jsme slyšeli ze strany vlády.

Není to názor jenom opozice nebo politické vyjádření. Ostatně i server Politico označil Česko za jedinou zemi, která ve vyjednáváních výrazně ztratila. Myslím si, že startovací pozice je mnohem horší, než jak jsme to očekávali. Ale skutečně záleží, jaký k tomu pan Síkela bude mít přístup.

Česko chtělo buď post komisaře pro energetiku, nebo pro obchod. Proč si myslíte, že to nevyšlo?

Kovařík (ANO): Přispělo k tomu možná několik důvodů. Ursula von der Leyenová u důležitých portfoliích výrazně vsadila na své politické spojence anebo bývalé kolegy, kterým věří a je schopna jim důležité úkoly svěřit.

Narážím třeba na Maroše Šefčoviče ze Slovenska, který bude obhajovat čtvrtý mandát jako člen kolegia evropských komisařů a nakonec dostal to vlivné portfolio komisaře pro obchod. Energetika šla za kolegou ministra Síkely z Dánska, který se zabýval také energetikou.

Čtěte také

Síkela má naději, že investicemi vyváží vliv Ruska a Číny v Africe, Asii a Latinské Americe, soudí publicista Kalenda

Poukazuje se na to, že možná i během toho českého předsednictví nebyly schopnosti ministra Síkely v rámci vyjednávání takové, jak se prezentovaly. Zkrátka Ursula von der Leyenová má jiné preference.

Myslíte si, že Ursula von der Leyenová možná nevěří Jozefu Síkelovi tolik jako jiným kolegům?

Krutílek (ODS): Ursula von der Leyenová se snaží, jak Komisi koncipuje, koncentrovat moc. V předchozích pěti letech se jí to docela nedařilo. Měla tam Franse Timmermanse, který ji často zastiňoval. Měla dvě úrovně místopředsedů a celé to bylo hodně fluidní. Neměla to pod kontrolou.

Když se podíváte na Komisi jako celek teď, tak vidíte, že Ursula von der Leyenová vsadila na ty, kterým důvěřuje, se kterými má už dlouholeté zkušenosti. Jednu úroveň místopředsedů Evropské komise úplně vymazala a zároveň učinila portfolia vzájemně provázanými tak, aby se ti jednotliví eurokomisaři tak trošičku drželi v šachu.

Nepovedené vyjednávání?

Když se vrátím k tomu, že mezinárodní partnerství není to, co Česko chtělo. Bylo to chybné vyjednávání ze strany české vlády? Proč nevyšel obchod nebo energetika?

Krutílek (ODS): Musíte odlišit to, co se říká v médiích a jak se vedou vyjednávání. Česko chtělo ekonomické portfolio a trvám na tom, že portfolio, které získal Jozef Síkela, ekonomické je. A je to poprvé v historii, kdy jsme vůbec jakékoli ekonomické portfolio získali, pokud nepočítám krátkou epizodu s Pavlem Teličkou a potom antiekonomické portfolio Vladimíra Špidly.

Nenechám se zatlačit do kouta, že jsme něco chtěli a dostali jsme něco jiného. My jsme mluvili o ekonomickém portfoliu. A to jsme dostali.

Když se na to podíváme touto optikou, souhlasil byste s tím?

Kovařík (ANO): V tomto hodnocení bych byl výrazně zdrženlivější. Přeci jenom generální ředitelství pro mezinárodní partnerství, které má budoucí komisař vést, má primárně za úkol poskytovat rozvojovou pomoc méně rozvinutým částem ke snižování chudoby ve světě, k naplňování udržitelných rozvojových cílů, agendy OSN a podobně.

Čtěte také

Síkelovo portfolio není dost silné, vadí ANO. „Může řešit surovinovou nezávislost,“ zdůrazňuje ODS

Ekonomická agenda je tam zastoupena spíše okrajově. Můžeme se tady bavit i o projektu Global Gateway, což už je projekt, který má třeba více ekonomický charakter. Ale pokud to srovnáme, tak je mezinárodní partnerství skutečně spíše portfolio, kde je ta ekonomická dimenze zastoupená, ale nepřevažuje.

Z vyjednávání přes různé zdroje unikly také informace, že česká vláda měla možnost obsadit například post komisaře pro vědu, výzkum, inovace a start-upy, který nakonec dostala bulharská nominantka.

A poznámka k té velikosti rozpočtu: mezinárodní partnerství primárně stojí na jednom rozvojovém nástroji, který v tomto konkrétním rozpočtu má na sedmileté období objem kolem 70 miliard eur.

Komisař pro inovace a rozvoj má pod sebou největší vědeckovýzkumný program v Evropské unii Horizont Evropa. V tom je 95 miliard eur, které se investují na území Unie. Tyto inovace by měly mnohem větší ekonomický potenciál, než jak to nakonec skončilo.

Jaká byla role bývalé komisařky Věry Jourové? A jak na tuto práci naváže Jozef Síkela? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.