Sibiřská jezera zdrojem metanu

Globální oteplení je stále patrnější i daleko na severu. Na Sibiři vznikají táním věčně zmrzlé půdy četná jezera. Vědci věděli, že tyto přírodní vodní nádrže jsou zdrojem metanu, který je velmi účinným skleníkovým plynem, napomáhajícím dalšímu vydatnému ohřívání zemské atmosféry. Kolik metanu unikne ze sibiřských jezer do ovzduší ale zůstávalo dlouho neznámo. Není snadné provést byť jen přibližný odhad, protože většina metanu se uvolňuje ze dna občasným "zabubláním".

Mezinárodní tým vědců vedený Američankou Katey Walterovou z University of Alaska ve Fairbanksu si pomohl důmyslným trikem. Vědci počkali, až jezera pokryje dostatečně silná vrstva prvního ledu a pak důkladně prozkoumali jejich povrch. Tam, kde se v době zamrzání jezera uvolnil metan, zůstaly v ledu bílé bubliny. Vědci si tato místa označili a na jaře před táním ledu se na jezera vrátili. Rozmístili nad shlukem bublin zvláštní "deštníky"a do těch pak nachytali plyn uvolněný z roztátého ledu.

Tým Katey Walterové prověřil pozemním průzkumem výskyt metanových bublin v ledu pětatřiceti jezer a u dalších šedesáti se spolehl na snímky zamrzlé hladiny z nízko letících průzkumných letadel či vrtulníků. Tak bylo možné odhadnout, kolik metanu se ze sibiřských jezer uvolňuje. Výsledky metanové bilance vědce zaskočily. Ročně vybublá ze dna sibiřských jezer 3,8 milionu tun metanu. To je pětkrát víc, než kolik udávaly předběžné odhady. Za rok se dostane do zemské atmosféry celkem 410 až 660 milionů tun metanu. V tom je započítán jak metan z přírodních zdrojů, tak i plyn vyprodukovaný v důsledku aktivity lidí (např. z bahna zatopených polí, kde se pěstuje rýže). Ve srovnání s tím se zdá produkce metanu sibiřskými jezery jako kapka v moři. To se však může velmi rychle změnit. Plocha sibiřských jezer se v důsledku globálního oteplení neustále zvětšuje. V rozmezí let 1974 až 2000 narostla o 14,7%, a to mohlo zvýšit produkci metanu z tohoto zdroje o 58%. "Sibiřská věčně zmrzlá půda může uvolnit miliardy tun metanu," řekla Katey Walterová v rozhovoru pro vědecký časopis Nature, který publikoval výsledky jejích sibiřských pozorování. "Je to tikající časovaná bomba," dodala americká vědkyně. Podle Walterové je sibiřský permafrost potenciálně vydatnějším zdrojem metanu než věčně zmrzlá půda v Severní Americe. V ledových dobách se na Sibiři rozkládaly rozsáhlé travnaté stepi s bohatou faunou. Před 40 tisíciletími tato obrovská zásoba uhlíkatých organických sloučenin zmrzla a zůstala konzervována. Dnes, když pozvolna rozmrzá, skýtá zdroj potravy a energie bakteriím, které ji rozkládají a produkují metan. Při úplném rozmrznutí permafrostu by snad mohla voda z krajiny odtéct pryč a jezera by se odvodnila. Takto vyvolaný pokles produkce metanu by se však dostavil až za dlouhou dobu a jezera by mezitím chrlila do ovzduší další a další metan. "Čeká nás významný vzestup koncentrací skleníkových plynů," říká Katey Walterová.