Severokorejské jaderné hrátky

V tom, že je to země, která je stěží představitelně chudá a která zároveň svou chudobou vydírá své blízké i vzdálené okolí.

Jak může vydírat? Desetiletí do sebe uzavřená země sice přivedla své obyvatele opakovaně k hladomoru, ale její věrchuška našla dost peněz a prostředků, aby odstartovala a rozvinula vlastní jaderný program. Dosáhl takového stupně, že loni v říjnu v tajné podzemní střelnici Severní Korea provedla - dodnes bohužel či bohudík nevíme jak úspěšný - pokus s nukleární náloží. Každá vláda, která disponuje něčím tak výjimečným, má ve světě výjimečné postavení.

Zatím ale vláda takřka každé země, která se v poválečných letech stala členem atomového klubu, si byla vědoma výjimečnosti této moci. Proto také nevypukla jaderná válka mezi Spojenými státy a Sovětským svazem například v době kubánské krize, i když obě velmoci spolu soupeřily na všech možných úrovních.

Severokorejský vládce Kim Čong-il se ale vymyká obecné zkušenosti s vládci, kteří mají obrazně řečeno po ruce jaderný kufřík. O jeho osobnosti se příliš mnoho neví, uprchlíci ze Severní Koreje, kteří by znali špičky režimu, se počítají v jednotlivcích. Z dostupných zpráv přesto vystupuje obraz politika, který občas působí dojmem, že není duševně zcela v pořádku. Proto je nepředvídatelný, proto se s jeho emisary tak obtížně vyjednává. Jenže se zemí, která je podezřelá, že svírá atomovou pěst, je vždy záhodno vyjednávat.

Může být takové vyjednávání vůbec úspěšné? Vládci Severní Koreje mají na své straně nemalé výhody. Tou první je paradoxně bída jejich země. Poloostrov na východě Asie je více než půlstoletí rozdělen a Jižní Korea sice touží po sjednocení, ale zároveň se nadevše obává náhlého kolapsu komunistického souseda. Proto na sever posílá humanitární pomoc a snaží se udržet i obchod.

Když Kim Čong-il ohlásil svůj nukleární program, pokusily se velmoci jednat. Scházely se tu zájmy zemí, které se jinak dohodnou málokdy na máločem. Ze severokorejského jaderného programu však mají obavy nejen Spojené státy, ale i Japonsko, Rusko a dokonce i dosud nominálně komunistická Čína, která jinak mívá pro Kim Čong-ila největší pochopení. Dosavadní členové atomového klubu se určitě shodují v jednom: nestojí o žádné nové přihlášky.

Severokorejské jaderné ambice loni přiměly k akci především ty jaderné velmoci, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Vojenská akce nepřicházela v úvahu, jednak vzhledem k samotné povaze hrozby, jednak proto, že přinejmenším ani Čína, ani Jižní Korea by neriskovaly takový druh konfrontace. I ekonomické sankce, na kterých se nakonec usnesla Rada bezpečnosti, vyhlížely zprvu bezzubě, protože Čína prohlásila, že vyhlášené embargo na citlivé druhy zboží a materiálu bude uplatňovat podle vlastní úvahy.

Tento týden se překvapivě objevily zprávy, že při berlínských rozhovorech mezi Američany a Severokorejci došlo k pokroku. Nikdo nebyl schopen popsat, v čem by ten pozitivní posun mohl spočívat, pokud nechceme za pokrok pokládat samotný fakt, že se Severokorejci vracejí do jednací místnosti, jejímž dveřmi po vyhlášení sankcí za sebou hlasitě práskli. Experti odhadují, že více se dozvíme nejpozději příští měsíc a že tématem rozhovorů by mohla být staronová obchodní nabídka: Severní Korea by se vzdala svých jaderných ambic výměnou za bezpečnostní záruky a ekonomickou pomoc.

Po všech zkušenostech, jak bývá jednání s Kim Čong-ilem vrtkavé a nespolehlivé, není jakýkoli výsledek vůbec jistý. Už nyní se ale dá odhadnout, proč se otevírá nová hra. Američané vyhlásili tvrdé sankce proti Delta Banco Asia v Macau, která je podezřelá, že umožnila Severokorejcům prát špinavé peníze, ba dokonce pouštět do oběhu padělané dolary. Američané také vyhlásili, že sankce vztáhnou i na každého, kdo bude s podezřelou finanční institucí spolupracovat. Máme-li se vrátit k úvodnímu příměru, Američanům se podařilo najít u nebezpečného hypochondra místo, kde je zranitelný.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .