Severní Korea pokračuje v rozvoji jaderného programu

Podle ní tak zpravodajci ve své nové zprávě očividně nesouhlasí s dojmem prezidenta Donalda Trumpa, který po červnovém summitu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem napsal, že „Severní Korea už nepředstavuje jadernou hrozbu“.

Ministerstvo zahraničí se nevyjadřuje

Vystupňování produkce obohaceného uranu na stupeň použitelný k výrobě jaderných zbraní potvrdilo pět nejmenovaných amerických činitelů. Podle nich s ní Pchjongjang pokračoval i v době, kdy jednal se Spojenými státy. Zpravodajské služby tvrdí, že Severní Korea má kromě známé továrny v Jongbjonu ještě „více než jednu další“. A jeden z citovaných představitelů dodal, že „existují zcela jednoznačné důkazy, že Severokorejci se snaží Ameriku oklamat“.

Zprávu nekomentovala Ústředí zpravodajská služba (CIA) ani Bílý dům. Ministerstvo zahraničí zase odpovědělo, že ji nemůže potvrdit a že se ke zpravodajským záležitostem nevyjadřuje. I tak ale citované výroky podle Reuters vyvolávají pochybnosti, zda je Severní Korea ochotná začít jednat o zrušení svého jaderného programu, který navzdory Trumpovu optimistickému popisu summitu ohrožuje už v současném stadiu vývoje Spojené státy.

Zkrátka lžou

Jeden vysoce postavený zpravodajský důstojník uvedl, že severokorejské rozhodnutí pozastavit jaderné a raketové testy ještě před singapurským rokováním bylo překvapivé. Stále však prý pokračuje aktivita v řadě továren, stejně jako výroba zbraní a raket. Severokorejci tak podle tohoto zdroje zkrátka lžou.

Jak tvrdí Jeffrey Lewis, ředitel Východoasijského programu nešíření jaderných zbraní při kalifornském Middleburském ústavu mezinárodních studií, vždycky se vědělo, že Severní Korea má nejméně jednu utajovanou továrnu na obohacování uranu. A protože nejnovější zpravodajská zpráva uvádí, že má izolovaná země „více než jedno“ tajné zařízení, znamená to, že jsou nejméně tři, ne-li více, dodává expert.

Korea pokračuje navzdory Trumpově rétorice

Ze zprávy podle Lewise rovněž vyplývá, že Pchjongjang nemá v úmyslu existenci tajných továren zveřejnit. Je prý zkrátka jasné, že KLDR chce některé z nich v rámci procesu jaderného odzbrojení odkrýt a jiné nikoli. Severní Korea na summitu s Trumpem souhlasila, že bude „usilovat o denuklearizaci Korejského poloostrova“, ale společné prohlášení obou hlav států neuvedlo žádné detaily o tom, jak nebo kdy Pchjongjang své atomové zbraně odevzdá.

Většina střel, které Pchjongjang vyzkoušel, včetně té, která může zasáhnout americký kontinent, používá tekuté palivo|foto:Český rozhlas

Režim před setkáním v Singapuru odmítl, že by se jednostranně vzdal svého arzenálu, který nazval „zásadním nástrojem odstrašení americké agrese“. A Trump minulý týden prohlásil, že Severokorejci „vyhazují do vzduchu čtyři testovací střediska“ a že „proces úplného jaderného odzbrojení už začal“. Američtí představitelé však upozornili, že se o tom nevyskytl ani jediný důkaz, podotýká Reuters.

Přístavba továrny už během summitu

Další podrobnosti doplňuje americký deník Wall Street Journal. Podle jeho informací Pchjongjang dokončuje velkou přístavbu největší továrny na výrobu balistických raket na pevný pohon a jejich částí, které se v pozdější fázi letu s hlavicí vrací do zemské atmosféry. Ty může severokorejská armáda namontovat na střely dlouhého doletu a zacílit na americkou pevninu. 

Za odhalením konstrukčních prací stojí satelitní snímky, které analyzovali již zmínění odborníci Middleburského ústavu mezinárodních studií v Kalifornii. Podle nich Severní Korea dokončovala přístavbu závodu zhruba v době, kdy se Kim Čong-un setkal s Donaldem Trumpem v Singapuru.

Kim nemůže odpálit rakety náhle 

Minulý týden zveřejnila satelitní snímky i skupina 38 North, která Severní Koreu monitoruje. Z jejích závěrů plyne, že režim modernizuje i Jongbjon. Experti upozorňují i na výstavbu velké továrny na výrobu raket na severu země v Hamhungu, která rovněž probíhala ještě v době summitu s Trumpem. 

Většina střel, které Pchjongjang vyzkoušel, včetně té, která může zasáhnout americký kontinent, používá tekuté palivo. To se do nich musí složitě čerpat náročným až několikahodinovým procesem, a proto je lze zničit preventivním útokem. Naopak rakety na pevný pohon, jimiž disponují i Spojené státy, Rusko nebo Čína, se dají převézt a odpálit prakticky bez varování, vysvětluje deník Wall Street Journal.