Senegalské volby rozhodnou mystici
Afrika je kontinent, kam v poslední době namířila své úsilí Al Kajda a její různé odnože. V některých státech se jí příliš nedaří, přestože tam většina lidí vyznává islám. Mezi tyto země patří i Senegal, kde se budou v únoru konat prezidentské volby. A jak spolu souvisí senegalská politika, súfijská mystika a islám?
Až za pár dní přijdou obyvatelé Senegalu k volebním urnám, aby si zvolili nového prezidenta, mnozí si vzpomenou na to, co slyšeli od svých oblíbených duchovních. V této západoafrické zemi je totiž vliv islámských představitelů na politiku tradičně velký – a to ku prospěchu všech. Senegalský islám je totiž velmi umírněný a jeho vliv pravděpodobně přispěl k tomu, že se tato jedenáctimilionová bývalá francouzská kolonie řadí k nejstabilnějším státům Afriky.
Nejvýraznější úlohu v Senegalu pravděpodobně hraje islámské bratrstvo muridů. Toto súfijské, tedy zjednodušeně řečeno mystické duchovní hnutí, propaguje umírněnost a mírumilovnost, a tak se v Senegalu nikdy příliš nedařilo takovým organizacím, jako je třeba Al Kajda, která se zachytila v sousedních státech Mali a Mauretánie.
Nejvyšší muridský vůdce chalífa Mbeki už před padesáti lety podpořil třeba prvního senegalského prezidenta Leopolda Senghora, přestože pocházel z křesťanské menšiny. Nyní, kdy se v neděli 26. února bude rozhodovat o příští hlavě státu, navštěvují současného chalífu politici v celých zástupech, a stejně tak i další představitele muridského řádu, aby získali jejich podporu. Požehnání od súfijského představitele je neméně důležité než třeba veřejná podpora politika ze strany filmové hvězdy v amerických volbách.
Pro doporučení a podporu si za chalífou Muridů přišel i dosavadní prezident Abdoulaye Wade, který rád zdůrazňuje, že byl vždy přívržencem muridíje. Prezent Wade ovšem prosadil změnu ústavy, aby mohl kandidovat potřetí, a proslýchá se, že s tím někteří představitelé muridského hnutí nesouhlasili. To se může jeho ambicím stát osudnější než sám fakt, že je prezidentův pokus kandidovat potřetí považován za neústavní. O to lepší by mohl mít pozici Youssou N’Dour, mezinárodně známý hudebník a mimo jiné vítěz Grammy, který se rozhodl vstoupit do politiky. I on se vždy hlásil k súfijství, a účastnil se i Velkého magalu, tedy shromáždění muridských duchovních a jejich přívrženců.
Ovšem i sama senegalská muridíja nyní prochází krizí. Zaprvé proto, že vedení muridského hnutí se dědí nikoli z otce na syna, ale ze staršího bratra na mladšího, přičemž zakladatel muridíje měl mnoho dětí. To znamená, že je sice mnoho vyvolených, ale málo povolaných. Ti méně trpěliví zakládají své vlastní odnože a případně i vydávají svá vlastní doporučení ve prospěch jednotlivých politiků. Muridíja je tedy čím dál roztříštěnější a ohrožená tím, že někteří ze súfijských vůdců se nechávají uplácet. Mezi samotnými muridy se nyní o vztahu súfismu a politiky vede debata a v lednu dokonce na toto téma uspořádali konferenci. Za upozornění stojí, že muridové nikdy nevstoupili do politiky tak otevřeně, jako někteří křesťanští duchovní v jiných afrických státech.
A krom toho, Senegalci jsou čím dál vzdělanější a lépe se orientují v politice. I nadále si váží svých súfijských duchovních vůdců, ale ohledně voleb poslanců nebo i prezidenta se rozhodují podle jiných kritérií. Duch islámského hnutí muridů však v Senegalu působí i nadále, a činí z této země pozoruhodně stabilní a demokratickou část svého neklidného kontinentu.
