Šéfka pravicově populistické strany Alternativa pro Německo kritizuje zpolitizované církve

26. prosinec 2017
Hlavní kandidátka Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová

Předsedkyně pravicově populistické strany Alternativa pro Německo AfD Alice Weidelová tvrdí, že jsou oficiální církve v Německu příliš zpolitizované. Představitelé samotných církví na její prohlášení reagovali stanoviskem, že členství v této formaci není slučitelné s křesťanskou vírou. Weidelová tak ve sváteční době znovu rozdmýchala dlouhodobý spor mezi AfD a hlavními církvemi, píše server stanice Deutsche Welle. Weidelová přirovnala dnešní roli církví k té, jakou sehrály v době nacismu.

„Oficiální církve, protestantská i katolická, jsou naskrz zpolitizované,” řekla politička německému týdeníku Focus, když komentovala církevní postoje k uprchlíkům. Reagovala tím na výroky protestantského biskupa Markuse Drögeho. Členové AfD, kteří se považují za křesťany, podle něj nejsou hodnověrní. “Nedokážu si představit, jak někdo může být věřícím a přitom se angažovat v AfD. Jako křesťan bych nemohl být členem strany, která zveličuje strach, šíří nedůvěru a káže vyloučení určitých skupin obyvatelstva,” vzkázal Dröge.

Jeho názor sdílí další vysocí představitelé církve. Kardinál Reinhard Marx, hlava německých katolíků, už začátkem roku řekl německému deníku Nürnberger Nachrichten, že existují jisté hranice, které křesťané v politice nemohou překročit. K nim patří xenofobie, hanobení jiných náboženských komunit, povyšování vlastního národa nad ostatní, rasismus, antisemitismus a lhostejnost vůči chudobě ve světě.

Bez konkrétní reakce

Ani jedna z církví neposkytla Deutsche Welle žádnou konkrétnější reakci na nejnovější výroky Weidelové. Zástupci protestantů i katolíků se uchýlili k obecnému komentáři odsuzujícímu populistickou stranu a popřáli její předsedkyni příjemné svátky plné porozumění. “Vánoční svátky jsou dobrou příležitostí k tomu uspořádat si myšlenky, což platí i pro paní Weidelovou,” sdělil mluvčí německé evangelické církve.

Být křesťanem a zároveň členem AfD je čím dál obtížnější, domnívá se také Anette Schultnerová. „Neznamená to, že by mezi členy strany nebyli žádní křesťané, ale vzhledem k tomu, jakým směrem se ubírá, nebude snadné skloubit obě přesvědčení,“ myslí si tato bývalá předsedkyně křesťanské skupiny v rámci AfD, která stranu opustila v říjnu s tím, že se příliš přibližuje neonacistické ideologii. Schultnerová patří ke skupině kolem bývalé lídryně AfD Frauke Petryové, která z partaje odešla těsně po zářijových parlamentních volbách a založila nový politický subjekt s názvem Modrá strana.

Jediná křesťanská strana

Nynější předsedkyně AfD Weidelová v rozhovoru pro týdeník Focus také tvrdila, že Alternativa pro Německo je jedinou křesťanskou stranou v zemi. Křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové se podle ní odchýlili od křesťanského základu. “Křesťanské hodnoty už v CDU nehrají žádnou roli,” řekla politička a dodala, že v její straně působí velká a silná skupina věřících.

Angela Merkelová v Praze

Politická přeběhlice Schultnerová poukazuje na to, že vyjádření Weidelové jsou v přímém rozporu s dřívějšími výroky spolupředsedy AfD Alexandera Gaulanda. Ten loni deníku Die Zeit řekl: “Nejsme křesťanská strana. Jsme německá strana, která se snaží prosazovat německé zájmy.” Oba předsedové by si podle Schultnerové měli vyjasnit stranické stanovisko na vztah k církvi, Weidelová by si prý měla utříbit i své vlastní postoje. Přirovnání k církvím v nacistickém Německu je podle Schultnerové urážkou, která nemá s konstruktivní kritikou nic společného. Výrok Alice Weidelové označila za “groteskní”.

Konkordát Vatikánu

Přestože mnoho jednotlivých církevních hodnostářů veřejně vystoupilo proti režimu Adolfa Hitlera, Vatikán v roce 1933 podepsal konkordát s Německou říší. Ten ukládal biskupům povinnost přísahat německému vůdci věrnost. Historikové smlouvu považují za první projev mlčenlivého souhlasu s nacistickým režimem ze strany církve.

Co se týče současného dění, některé církve se staví proti snahám Německa ze země vyhošťovat neúspěšné žadatele o azyl. K nelibosti tamního ministerstva vnitra využívají církve zákona o posvátných místech a poskytují útočiště uprchlíkům, kterým hrozí vyhoštění ze země, informuje Deutsche Welle.