Sedm let Novy s mnoha otazníky

2. únor 2001

Televize Nova slaví sedmé narozeniny, sváteční atmosféra má nicméně řadu vad na kráse. Už samo početí první a doposud nejúspěšnější komerční televize v ČR nebylo fér: společnost CET 21 získala v květnu 1993 licenci na celoplošné vysílání na základě kulturně vysoce hodnotného projektu, který, jak se v únoru 1994 při zahájení vysílání Novy zřetelně ukázalo, nikdy nehodlala realizovat.

Vladimír Železný na to televizní národ ostatně připravoval dopředu, a to s logikou jemu vlastní: "Čím chudší je země", prohlásil v prosinci 1993, "tím pokleslejší potřebuje komerční televizi. Dost možná, že se zde tradičně oblíbené úvahy o naší mimořádné kulturnosti, kultivovanosti a vybraném vkusu ukážou jako pouhé mýty"- konec citátu. Mýtem byl v každém případě Železného projekt, u jehož zrodu stála řada českých a slovenských intelektuálů.

Těsně před zahájením vysílání opustila řady Novy tehdejší ředitelka zpravodajství Zuzana Bluehová: bulvár, který prosazoval Železný, byl i na tuto novinářku, která prožila řadu let exilu v západní Evropě a věděla, co komerční televize obnášejí, příliš silné kafe.

Přesto Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nevyvodila nikdy konsekvence z toho, co bylo patrné na první pohled: totiž z flagrantního rozporu mezi projektem, na který byla společnosti CET 21 vydána licence, a televizní realitou na Nově.

Na ruku šli řediteli, masírujícímu sobotu co sobotu diváctvo kázáním o přednostech komerční televize, nakonec i poslanci. Protože Nova soustavně porušovala tehdejší zákon o televizním vysílání přerušováním filmů reklamami, byl tento zákon nakonec změněn tak, aby Nově vyhovoval.

O pět let později ukázal Vladimír Železný také svým americkým partnerům, kteří televizi Nova od počátku financovali, kdo je v ní pánem. Ze dne na den se s vysílací licencí odstěhoval na Barrandov a s pomocí miliardového úvěru od IPB rozjel vysílání ve vlastní režii. Američané zahájili tehdy proti ČR mezinárodní arbitrážní řízení kvůli nedostatečné ochraně investic, které by se v nadcházejících týdnech mělo dostat do rozhodující fáze.

Hodnota tohoto sporu ovšem podstatně přesahuje oněch 23 milionů dolarů, které tam hodlá americká společnost CME vysoudit na Železném, jenž je ovšem po nedávném bleskovém rozvodu nejspíš chudý jako kostelní myš.

Ekonom Jan Švejnar, který má bohaté zkušenosti s chováním obchodníků ve světě, to tehdy v rozhovoru s Mladou Frontou Dnes formuloval jako "první velký souboj, kde nevyjasněná právní soustava způsobuje obrovské problémy v řízení", přičemž si ani jedna strana očividně neuvědomila, do jaké míry nemá věci pod kontrolou.

Podle Švejnara by v normálně fungujících tržních ekonomikách na základě vlivu reputace a dalších tlaků nemohlo k něčemu takovému dojít. V tom smyslu udělali američtí investoři chybu, když předpokládali, že síla jejich pověsti je zde stejně silná jako u nich. Podcenili české prostředí, kde se právní rámec teprve vyvíjí, a kde to, co Železný udělal, není zas tak úplně abnormální.

Nadcházející mezinárodní soud bude mít podle Švejnarových slov váhu precedentu: Ukáže se, do jaké míry cizí, mezinárodní soudy, které mají vliv, jsou ochotny do něčeho takového vstoupit a vyřešit to.

Stranou by ovšem nemusely zůstávat ani soudy v ČR. Po loňském uvalení nucené správy na IPB a jejím následném převzetí ČSOB vycházejí najevo okolnosti, za kterých bankéři IPB předloni v létě poskytli Nově peníze na samostatný start: podle informací, které přinesl v první polovině ledna týdeník Respekt ručila za miliardový úvěr Železného CET 21, která ovšem v té době vlastnila jmění v hodnotě sotva šesti milionů.

Na místě je tudíž podezření, že ve skutečnosti ručí CET 21 za úvěr vysílací licencí, což by podle zákona bylo jejím evidentním zneužitím. Na úvěr pro NOVU si tehdy navíc musela IPB půjčit. Podle informací Respektu tak učinila u společnosti Interconex, které za to tehdejší náměstek IPB Libor Procházka podepsal směnky ve výši tří miliard korun.

Interconex má řadu dceřinných společností, v nichž se to podle Respektu "hemží bývalými estébáky a komunistickými rozvědčíky".

Zemské noviny naproti tomu v pátek napsaly s odvoláním na policejní vyšetřování úvěrů pro Novu a Primu, že peníze si IPB tehdy obstarala ve Švýcarsku, a to z kont, které patřily ruským mediálním magnátům. Značná část těchto peněz prý ale nebyla použita pro Novu, nýbrž byla transferována na účty společností kolem televize Prima.

Konkrétně i na účet firmy GES Real Investment, která je součástí holdingu Ivana Zacha.O této společnosti ještě uslyšíme: Zatímco ČSOB čeká na rozhodnutí arbitrážního soudu při Hospodářské komoře o vlastnických vztazích kolem Primy, která donedávna patřila k majetku IPB, schválila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tento týden majetkové přesuny ve společnosti FTV Preiméra, která vlastní licenci na vysílání Primy, ve prospěch Zachova GES Real Investmentu.

Podle slov mluvčího ČSOB Jana Stolára tím Rada legalizovala tunelování majetku ze struktury bývalé IPB. Případ bude mít dohru před Vrchním soudem.

Třeba se tam dozvíme víc také o Nově.

ČRo 6 / RSE 2. ledna 2001

Napište nám: rse@cro.cz

Spustit audio

Více z pořadu