Sběratelským handicapem nového Charlie Hebdo je vysoký náklad, vysvětluje starožitník

19. leden 2015

Zájem o první číslo francouzského časopisu Charlie Hebdo po teroristickém útoku překonal veškeré očekávání. Původní náklad 60 tisíc výtisků vystoupal až na pět milionů kusů.

Zhruba stovka exemplářů se objevila i v České republice a okamžitě byla vyprodaná. Stánková cena 140 korun za výtisk by se tak mohla v budoucnu proměnit ve velmi zajímavou investici.

„Cena poroste, ale kam až se vyšplhá, to je velká otázka,“ řekl v našem vysílání prezident Asociace starožitníků Jan Neumann.

Podle něj je handicapem vysoký náklad pěti milionů.

Tiskoviny a časopisy se sbírají ze dvou základních důvodů: buď kvůli tomu, co publikují, nebo kvůli tomu, kdo s nimi výtvarně spolupracoval.

„Jako příklady vyhledávaných tiskovin lze uvést starší francouzské, se kterými spolupracoval Jan Kupka, z novější doby například československý Pop Music Expres s ilustracemi Káji Saudka. Je to umění přes rotačky,“ upřesnil prezident.

Předmětem sběratelství jsou nejen produkce konkrétních nakladatelství, ale i vydání konkrétních autorů a jejich první nebo určitá vydání.

„Tady v Čechách byla například skupina sběratelů, kteří si říkali Májisté, protože sbírali výtisky Máje Karla Hynka Máchy. Sehnat například první vydání, to je velice, velice drahá záležitost.“

Zpeněžit svou knižní sbírku ale není v dnešní době nijak jednoduché. „V Praze dochází k maličkému stěhování národů, nájmy jsou příliš vysoké a první, co se likviduje, jsou knihy a obrazy.“

Antikváři momentálně nedostatkem knih netrpí, jako spíše jejich přebytkem, vysvětlil Neumann.

„Museli byste vyhotovit seznam knih, nebo pozvat antikváře, aby vaši knihovnu prohlédl a řekl, co je možné za ni získat,“ doporučil prodeje chtivým prezident Asociace starožitníků.

autoři: oci , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.