S přáteli jsme si už říkali, že máme chuť jít k hranicím a Ukrajince nějak bránit, říká zpěvačka Aneta Langerová

15. únor 2022

„Obavy samozřejmě nějaké mám. Cítím v tom strašně velkou nespravedlnost, ale těžko s tím něco udělám. S přáteli jsme se o tom bavili a říkali si, že máme chuť jít k hranicím Ukrajincům pomoci. Stát tam a nějak je bránit,“ říká zpěvačka Aneta Langerová. „Obecně – když má někdo moc a chce jiné okupovat, to nesu těžce. Jen to, že si to přečtu, aniž bych musela vědět celý kontext – na čem to stojí, proč to je –, tak mi z toho jako člověku není dobře,“ dodává.

V Osobnosti Plus pak zpěvačka k české politice poznamenává: „Je hrozně těžké se na to dívat, těžké to poslouchat a těžké je i někomu věřit.“

Jsem ráda, když mohu podpořit dobrou věc, která se týká sociální stránky společnosti. Ne věcí politických.
Aneta Langerová

Protože politiky nezná osobně, tak je jí zatěžko někomu důvěřovat. „Volíme tak, jak volíme a společnost vždy musí za nějaký čas dojít zas k dalšímu rozhodnutí a doufejme, že nás to bude nějakým způsobem posunovat,“ vysvětluje.

Čtěte také

Langerová přiznává, že se během pandemie rozčílila několikrát.

„Protože některá ta vládní opatření – já jsem si připadala jako blázen a říkala si, že to snad není možné. Jak mohou ze dne na den pořád něco měnit, a já musela přeorganizovat různé věci. Zařídit se podle toho bylo hrozně složité – ta pravidla byla, jako kdyby si někdo házel balónkem. Prostě mi to jako celek nedávalo smysl,“ vzpomíná na dobu nedávnou.  

Aneta Langerová je nerada spojována s nějakou politickou angažovaností. „Jsem spíš člověk, který rád zazpívá nebo se účastní akce, která je pietní – kdy se vzpomíná na důležitý okamžik v historii. Taky jsem ráda, když mohu podpořit dobrou věc, která se týká  spíš sociální stránky společnosti než věcí politických,“ přiznává.

Úplně nejhodnotnější poznání je to, které si člověk uvědomí sám.
Aneta Langerová

Někdy ve zhruba 24 letech ji kamarádi oslovili, aby zazpívala pro iniciativu Vyměňte politiky, která měla podpořit občanskou aktivitu. „Ale to bylo snad jedinkrát, kdy jsem se do toho vložila – a myslím, že mi to takto hezky stačilo.“

Nejsem Bob Dylan

Zpěvačka spíš upozorňuje, jako v písni Tělo 2086. „Je to apel na to, abychom se neztratili ve virtuálním světě, protože anonymní svět nemůže nahradit tu lidskost. Je to s nějakým humorem a nadsázkou a v tomto je to pro mě nejbližší.

Protože nemám ze sebe pocit, že bych měla být v roli nějakého až kazatele nebo člověka, který spasí svět. A už vůbec někoho, kdo něco změní. Myslím, že společnost k tomu musí dojít sama.“

Čtěte také

„Vidím to na spoustě témat, takže v momentě, kdy se někde začne protestovat, tak se ta druhá vlna zase začne bouřit a také tím dostává sílu. Úplně nejhodnotnější poznání je to, které si člověk uvědomí sám. Na to je dobré upozorňovat, ale nemohu já, ze své pozice, nikomu nic vnucovat.“

Psát a zpívat protestsongy ve stylu Boba Dylana zpěvačku rozhodně neláká.

„Přijde mi to jako úzký pohled na svět, který Dylan předával a byl nějak angažovaný. Pro mě to jsou třeba emoce. To, na co přicházím já, jako člověk třeba u sebe vnitřně, tak to všechno je v písních. To je pro mě ta správná cesta – mohu zazpívat něco, na co jsem si sama přišla a nabídnout to lidem.

Já neustále apeluji, ale neprotestuji.
Aneta Langerová

„Předávám asi něco trochu jiného, ale je to tam také. Nemám to v sobě, nejsem povaha protestního člověka, který by v písni protestoval. Já neustále apeluji, ale neprotestuji,“ zdůrazňuje.

Veřejně by ale určitě podpořila a protestovala, kdyby někdo ohrožoval naši svobodu. „To je něco, co bych asi neustála,“ uzavírá Aneta Langerová.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související