S parlamenty nejsou žerty, ani ve Vídni

20. květen 2008

Desetidenní návštěva rakouského spolkového kancléře Alfreda Gusenbauera v Latinské Americe překvapivě vzdula vlny na rakouské vnitropolitické scéně. Využil totiž setkání představitelů Latinské Ameriky s reprezentanty Evropské unie v hlavním městě Peru Limě a během své cesty se setkal s brazilským prezidentem Luizem Inacio Lula de Silva a sociálně demokratickou chilskou prezidentkou Michelle Bachelet Jeria a navštívili argentinský parlament.

Rakousko považuje za velmi důležitý především latinsko americký trh, kde se například největší investicí za 250 milionů euro spolupodílelo na výstavbě ocelářského gigantu Villares Metals, kde pracuje na dva tisíce zaměstnanců. V Argentině za účasti viceprezidenta hospodářské komory Richarda Schenze vedl kancléř Gusenbauer jednání s více než stovkou zájemců o 35 rakouských firem, které se mohou uplatnit na zdejším trhu. Osudné se však pro spolkového kancléře stalo setkání s argentinskými senátory v Kongresu v Buenos Aires v předvečer svatodušních svátků. Před zástupci sdělovacích prostředků vyjádřil údiv, že se s nimi mohl setkat, protože po 16. hodině přede dnem pracovního klidu by - jak řekl - ve "vídeňském parlamentu sotva našel někoho, jak pracuje".

Pozdější vysvětlování, že Gusenabuer pouze žertoval, protože sám byl po léta jak senátorem - tedy spolkovým radou a poslancem, rakouští zástupci lidu za humorné nepovažují. Předsedkyně Národní rady - poslanecké sněmovny Barbara Prammerová, která je jeho sociálně demokratickou kolegyní, reagovala velmi rozčileně. "Nejostřejším způsobem" odmítla nařčení, že by členové parlamentu nepracovali "přesčas". Oznámila, že si jej proto po návratu z Latinské Ameriky pozve na kobereček, aby vysvětlil, co tím myslel. Spolkový kancléř jako dlouholetý poslanec musí přece "lépe vědět", jak parlament pracuje a že i v sobotu jsou jeho dveře otevřeny.

Proto lze pochopit, že mnoho poslanců je po "právu rozčileno" jeho výrokem. Pro vicešéfa parlamentního klubu koaliční lidové strany Güntera Stummvolla není přijatelné, aby si šéf vídeňské vlády dělal v argentinském kongresu legraci z rakouských členů parlamentu a ještě byl spokojen z úsměvů na tvářích jejich poslanců. Rovněž lidovecký náměstek Prammerové Michael Spindelegger upozornil, že "politickou zásadou je, že v zahraničí si nemůžeme dělat legraci z vlastní země". Lidovci přitom žádají bezpodmínečně, aby se předsedkyně Prammerová pro příště postarala, aby rakouští politici v zahraničí byli vyzdvihováni za dobrou práci a nikoliv spolkovým kancléřem pomlouváni.

Ještě silněji, jak se dalo očekávat, reagovaly opoziční strany v rakouském parlamentu. Haiderovská BZÖ prohlásila, že její poslanci na rozdíl od "líného Frediho, kterého znají voliči nikoliv z práce, ale jako kuřáka doutníků a milovníka vína a šampaňského", pracují přesčas daleko déle než do 16 hodin. Žádají, aby Prammerová zjistila, byl-li při svém prohlášení při smyslech a protože se stává stále více rizikem v zahraničí, aby byl před další cestou náležitě proškolen. Generální sekretář Společenství pro budoucnost Rakouska Gerald Grosz přímo řekl, že "nelze se ztroskotaným rudým kancléřem, který se zajímá pouze o steaky, dělat světovou politiku". Generální tajemník krajně pravicových Svobodných Harald Vilimsky označil Gusenbauerovo prohlášení za "úder do obličeje domácímu parlamentarizmu". Obvinil jej, že se navíc údajně dopustil trapného omylu, když si popletl jméno předsedy evropské komise Barrosa se jménem italského špičkového vína Barolo. Podle jeho názoru by bylo "snad nejlepší, aby se Gusenbauer příště stal redaktorem nějakých časopisů specializovaných na víno. Přece stejně nemá co oznámit vládě". Ke kritice se připojili i Zelení, kteří žádají projednání Gusenbauerova "žertu" v parlamentě. Třetí náměstkyně předsedkyně Národní rady, vicešéfka Zelených Eva Glawischnigová oznámila v deníku "Österreich", že to zařadí na jednání předsednictva parlamentu.

Úřadující vedoucí rakouských sociálních demokratů Josef Kalina ubezpečil, že "Gusenbauer nechtěl nikoho urazit". Řada poslanců této strany prohlásila, že se necítí být tím poníženi. Poslankyně Melitta Trunková oznámila, že denně pracuje více než dvanáct hodin a rovněž Josef Broukal a Hannes Jarolim, že pracují až do večera. Proto ani nerozumí, o čem Gusenbauer hovořil. Mluvčí kancléře Sven Pusswald vyjádřil překvapení, že humorná poznámka mohla vzbudit takové vzrušení. Že jde o žert, pochopili i argentinští zastupitelé, a proto to patří do oblasti humoru a nikoliv politiky. Předseda zahraničně politického výboru rakouského parlamentu, sociální demokrat Andreas Schieder zdůraznil, že kancléř svým prohlášením chtěl vyjádřit, že je tím poctěn, že ačkoliv přišel před svátky, senátoři na něho počkali, protože jinak by se již dávno rozjeli po chilských provincích.

V pondělí se v listě "Tiroler Tageszeitung" k celé záležitosti vyslovil samotný spolkový kancléř. "Byl to kompliment vůči přítomným argentinským parlamentářům. Považuji za zvláštní, když v Rakousku dojde ke vzrušení nad tím, když se v zahraničí vyslovují komplimenty," podotkl Alfred Gusenbauer.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Richard Seemann
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.