S kým vládne Merkelová v SRN

Jenže, jak je tomu ve skutečnosti? Kdo jsou její nejbližší spolupracovníci a jaká atmosféra vládne v kancléřském úřadě v Berlíně? Čím se liší od předchozích kancléřských týmů? To jsou otázky, na které hledají často odpověď novináři, kteří mají za povinnost nahlížet za politické kulisy.

Prostředí kancléřského úřadu popsal například německý zpravodajský časopis Der Spiegel následovně: "Návštěvy vítá vedoucí kanceláře paní Beate Baumannová v přijímacím předpokoji. V celém úřadě vládne nezvyklé ticho. Díky tlustým kobercům nejsou slyšet ani ničí kroky a ani z ostatních kanceláří není nic slyšet, a to i tehdy, když jsou otevřené dveře. Vnější život se zdá být neskutečně vzdálený".

I úředníci mezi sebou se chovají neobyčejně zdvořile, mluví tiše, neskáčou si do řeči a ani, jak to někdy bývá zykem, nebojují o to, aby mohli déle hovořit. Na německé asertivní prostředí se chovají rozhodně zcela netypicky, to mohu osobně potvrdit. Mezi nejbližší spoupracovníky paní kancléřky, vedle již zmíněné vedoucí kanceláře paní Baumannové, která je své šéfové hodně podobná a i podobně se obléká, to jsou pánové Corsepius, Heusgen a Weidmann.

Chistoph Heusgen má na starosti zahraniční, bezpečnostní a rozvojovou politiku, je mu dvaapadesát let. Znalci tvrdí, že všichni muži v okolí paní Merkelové vypadají velice mladě. To platí i o tomto muži, který do té doby než promluví, vypadá spíše jako čerstvý doktorand. Ve skutečnosti má za sebou slibnou kariéru: Byl šéfem štábu Javiera Solany a podílel se na formování zahraniční politiky Evropské unie, měl tedy vliv na vztah EU k Makedonii stejně jako na vztah EU k oranžové revoluci na Ukrajině. Dříve, než si ho paní kancléřka vybrala, ho vůbec neznala. Totéž platí i o dalších nejbližších spolupracovnících Uwe Corsepiusovi, který má na starost evropskou politiku a Jensi Weidmannovi, který je zodpovědný za hospodářské a finanční záležitosti. Weidmann byl původně vedoucí oddělení ve Spolkové bance a Corsepius je jediný, který v tomto úřadě už sedí dlouho: Pracoval jak pro Helmuta Kohla, tak pro Gerharda Schrödera.

Der Spigel napsal, že paní kancléřka se zbavila všech úspěšně vypadajících mužů, kteří nejraději hovoří pouze o sobě s oběma rukama v kapsách. Její poradci ztělesňují přesný opak těchto v úvozovkách mladých úspěšných mužů. Jsou chytří, ale nejsou pro nikoho nebezpeční. Při dopingové kontrole se nikdy nemusí obávat, že by byla u nich naměřena větší dávka testosteronu.

Například pan Jens Weidmann je jistě důležitější než ministr hospodářství, ale nikdy by nic takového o sobě neřekl. Dříve si takovíto poradci rádi nechávali říkat třeba vedlejší ministr hospodářství. Něco takového za paní kancléřky Merkelové je nemyslitelné. Pan Weidmann zdůrazňuje: "My všichni", a míní tím poradce, "nemáme žádnou mocensko-politickou agendu."

Podle jednoho z berlínských novinářů, který si nepřeje být jmenován, si údajně většina těchto poradců slíbila, že se vyhnou všem konfliktům a veškeré spory se pokusí řešit mírumilovně. Údajně se to doposud povedlo. A jeden z poradců prý řekl: "Svou ctižádost si ukájíme jinde."

Největší vliv na paní kancléřku ale prý má paní Baumannová, s kterou se několikrá denně radí a která jí, jako vystudovaná germanistka a angličtinářka, píše všechny projevy a snaží se, protože všichni vědí, že není žádná skvělá řečnice, dodat jejím vystoupením trochu lesku.

Obecně se tedy soudí, že paní kancléřka proměnila hlučný a všem otevřený úřad Gerharda Schrödera dost rázně a učinila z něj místo ticha, kde je možné jen s nastřaženýma ušima zaslechnout tichý chod jejího mocenského stroje. Jak podotýká der Spiegel: Někdy trochu divokosti přináší do úřadu napínavější atmosféru.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .