S Galileem nezabloudíme

Během posledního čtvrtstoletí byly pouze Spojené Státy a Rusko schopny pomocí satelitů lokalizovat objekty na povrchu Země s přesností řádově deseti metrů. Jejich systémy, americký GPS a ruský GLONASS, byly původně určeny k vojenským účelům a teprve poměrně nedávno je začal využívat také civilní sektor. Evropa nechtěla zůstat pozadu, a proto v současnosti buduje vlastní nezávislý satelitní navigační systém Galileo.

Systém třiceti satelitů rozliší objekty na zemském povrchu s přesností řádově jednoho metru. Galileo byl navržen výhradně pro civilní účely. Dokončení projektu se předpokládá koncem tohoto desetiletí.

Každý ze satelitů Galilea bude nepřetržitě vysílat radiový signál obsahující informaci o přesném čase a poloze. Čas budou udávat atomové hodiny. Přijímač na povrchu Země, vestavěný např. v automobilu nebo v mobilním telefonu, bude schopen určit, jak daleko od satelitu se nachází. Kombinací této informace se známou polohou satelitu a opakováním postupu s dalšími třemi satelity umožní určit zeměpisnou šířku, délku a nadmořskou výšku přijímače s velikou přesností. Čím vyšší počet satelitů bude systém obsahovat, tím vyšší bude přesnost.

Spojené státy se zpočátku obávaly, že by se dal Galileo zneužít pro bojové akce. Minulý rok ale podepsaly s EU dohodu, podle níž může být signál z bezpečnostních důvodů rušen. Dohoda také určila kompatibilitu Galilea s GPS. To umožní dosavadním uživatelům GPS stanovovat polohu s větší přesností, zvláště ve velkých městech s vysokými stavbami, které mohou stínit signál satelitu nacházejícího se nízko nad obzorem.

GPS a Galileo se však budou podstatně lišit. Každý ze satelitů Galilea bude mít na palubě dvoje atomové hodiny, jedny s rubidiovým a jedny s vodíkovým maserem. Díky nim bude určení polohy mnohem přesnější. Galileo je proto vhodný pro nové aplikace, kde je prioritním faktorem bezpečnost. Uplatní se v automobilové a vlakové dopravě nebo při řízení leteckého provozu.

Galileo bude navíc poskytovat uživatelům několik signálů. Každý ze satelitů tohoto systému bude schopen přenášet nouzový signál od uživatele do záchranného koordinačního centra a vyslat zpět signál obsahující potřebnou informaci. Satelity Galilea budou též vysílat komerční signál. Galileo přinese v roce 2020 Evropě více než dvacetkrát větší zisk, než jsou náklady na jeho vybudování a vytvoří v Evropě kolem 140 000 pracovních míst.

První experimentální satelit Giove-A byl vypuštěn na oběžnou dráhu koncem prosince minulého roku. Další má následovat letos. Oba budou přenášet signály na určitých radiových frekvencích, vyhrazených pro celý projekt. Experimentální satelity mají za úkol testovat pozemní stanice a použité kosmické technologie. Satelity budou obíhat ve výšce 23 000 km nad povrchem země ve třech orbitálních rovinách. Galileo tak zajistí dobré pokrytí i v extrémních zeměpisných šířkách. Ocení to zejména severní Evropa, kde je pokrytí stávajícím systémem GPS velmi nedokonalé. V příštím desetiletí se tak můžete směle vydat třeba k severnímu pólu, Galileo vás nenechá zabloudit.