Rychlý běžec Carnotaurus
Rohatý karnotaurus byl zřejmě jedním z nejrychlejších dinosaurů. Rychlost mu dodával přerostlý sval, který spojoval ocas a stehenní kost.
Masožravec Carnotaurus žil cca před 70 miliony let v období svrchní křídy. Dorůstal délky přes 7 metrů a nad očima měl 2 výrůstky, které se vzdáleně podobají býčím rohům. Jeho fosilie známe z argentinské provincie Chubut. Jak se karnotaurus živil, zůstává nezodpovězenou otázkou. Měl sice robustní lebku se silnými svaly, ale také neobvykle slabou dolní čelist, kvůli které nemohl kousat příliš silně. Z nové studie však vyplývá, že ať už karnotaurus lovil cokoli, byl přitom velmi rychlý.
Scott Persons z Albertské univerzity zkoumal stavbu ocasu karnotaura a za pomoci trojrozměrného počítačového modelu rekonstruoval jeho svaly. Zjistil tak, že karnotaurus měl ze všech dinosaurů nejmohutnější sval, který se latinsky jmenuje musculus caudofemoralis a který spojuje kyčelní oblast s ocasem. U karnotaura se jeho šlacha připojovala k horní části stehenní kosti. Kontrakce svalu přitahovala končetinu a při každém kroku dinosaurovi dodávala větší sílu a rychlost.
Mohutný kaudofemorální sval vyžadoval podporu, kterou mu poskytovaly kostěné struktury podobné žebrům, které se nacházely po celé délce ocasu. Takto „vyztužený“ ocas zřejmě dinosaurovi bránil dělat prudké otočky. Ztrátu manévrovatelnosti však karnotaurus zřejmě doháněl vyšší rychlostí v běhu přímým směrem.
Zdroj: University of Alberta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka