Rybí ochranka korálů
Korály, které cítí ohrožení ze strany jedovatých řas, si mohou zavolat ochránce – drobné ryby, které žijí mezi větvemi korálů.
Větevníky (Acropora) jsou jedny z hlavních korálů, které vytvářejí mohutné korálové útesy. Jejich existenci ohrožuje nejen oteplování vody a její vzrůstající kyselost – větevníky jsou také citlivé vůči toxinům, které produkují některé druhy mořských řas. Na rozdíl od následků globálních změn klimatu si větevníky v tomto případě umí pomoci tím, že přivolají ochranku. Tu představují drobné ryby hlaváči, které se řasami živí.
Biologové z Georgijského technologického institutu studovali vztahy mezi pacifickými větevníky nosatými (Acropora nasuta), toxickými řasami Chlorodesmis fastigiata a dvěma druhy ryb hlaváčů: hlaváči širokopruhými (Gobiodon histrio) a hlaváči červenohlavými (Paragobiodon echinocephalus). Během několika minut poté, co korály přišly do styku s toxinem řas, začaly volat o pomoc. Do vody vypouštěly chemickou látku, která přilákala okolní hlaváče.
Ryby se rychle pustily do práce a zabránily poškození korálů. Za odměnu tak přitom nedostaly jen jídlo: hlen na jejich kůži se po konzumaci řas stal toxickým a odpuzoval predátory. Vztahy korálů a hlaváčů tak připomínají suchozemské myrmekofytní rostliny, které nabízejí přístřeší a potravu mravencům výměnou za ochranu před přirozenými nepřáteli.
Zdroj: Science
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.