Růst ekonomiky jako předvolební trumf

Statistický úřad je totiž hodlá publikovat až týden po volbách. Přesto podle většiny analytiků by se definitivní údaje neměly od Havlových propočtů zásadně lišit. Na vývoji české ekonomiky je zajímavé hlavně to, že o příznivý vývoj se v poslední době stará především výroba automobilů a průmysl jako celek a také sílící vývoz. A nic na tom nemění ani skutečnost, že ruku v ruce dobrému vývoji hospodářství se rovněž mimořádně daří české koruně. Takže vývozci nemohou svoji konkurenceschopnost stavět především na výhodném kurzu české měny vůči euru nebo dolaru.

Za prodané zboží v zahraničí totiž dostanou v přepočtu na české koruny zaplaceno méně, než kdyby euro mělo hodnotu dejme tomu pětatřiceti nebo dokonce čtyřiceti korun. Přitom ještě v devadesátých letech se exportéři bouřili proti posilování koruny a tvrdili, že to povede ke zhroucení českého vývozu. Jak ukazuje realita, nestalo se tak. . Ostatně ekonomická krize v roce 1997, na které se dlouhodobě uměle oslabená koruna také podepsala, dokázala, že podobný systém by byl do budoucna stejně neudržitelný.

Naopak sílící export je důkazem, že české firmy, nebo pobočky zahraničních společností sídlících na území České republiky, se dokáží prosadit v tvrdé konkurenci K pozitivnímu vývoji zahraničního obchodu a tím i k lepší kondici české ekonomiky přispělo rovněž to, že většina firem byla během devadesátých let definitivně zprivatizována a tím získala skutečné majitele. Ti pak měli zájem na prosperitě, což se projevilo v lepším fungování firem a tím i zvýšení konkurenceschopnosti. Když se k tomu přidá vstup do Evropské unie a odstranění nejrůznějších celních bariér, je logické, že se obchodní bilance dlouhodobě vylepšuje a že to není záležitost posledních pár měsíců nebo jen dvou tří let.

Ekonomický růst by tak měl mít tentokrát zdravý základ. Samozřejmě za předpokladu, že si firmy udrží konkurenceschopnost a že zahraniční investoři budou mít o podnikání v České republice i nadále zájem. Právě z tohoto úhlu pohledu se může jako klíčový jevit vývoj na světových trzích s automobily a s nejrůznějšími díly. Poměrně značná závislost české ekonomiky a vývozu na tomto odvětví bývá považována za velké riziko budoucího vývoje. A například vzhledem k růstu cen ropy, může dojít v této oblasti k poklesu poptávky a tím i výroby. To politici v tuto chvíli neřeší. Je totiž krátce před volbami a je tudíž logické, že pozitivní ekonomická čísla hrají v předvolební kampani důležitou roli.

Patrně to je důvod, proč vicepremiér Havel předběhl statistický úřad a údaje o vývoji ekonomiky v prvních měsících letošního roku publikoval. V době, kdy spatří světlo světa oficiální údaje už totiž bude po volbách, a pak už nebude vhodná příležitost prodat voličům pozitivní čísla. Samozřejmě se může polemizovat o tom, nakolik je příznivý ekonomický vývoj zásluhou právě této vlády, nakolik vlád předešlých. Diskutovat se dá také o tom, jaký podíl na pozitivních číslech má nezávislá centrální banka a jaký jednotlivé podniky či firmy.

Pro sociální demokracii je před volbami výhodné, že ať už se na příznivém vývoji české ekonomiky podílí cokoli a kdokoli, těžko lze tento trend zásadně zpochybnit. Proto lze v kampani těžko vyrukovat s hesly o radikálních změnách. Po nich ani není velká poptávka. Prosperující ekonomika totiž není využívána k razantním krokům vedoucím například k rychlejšímu umazávání dluhů veřejných financí a k většímu omezování státních výdajů. Když se k tomu přidá snižování sazeb daní z příjmů a už zmiňovaná sílící koruna, mají lidé přece jenom plnější peněženku. A je přirozené, že drtivá většina občanů žije přítomností a nepřemýšlí o tom, jak se bude mít za pár let, kdy se ekonomice už nemusí tak dobře dařit a stát přesto bude muset splácet staré dluhy.

Zkrátka vývoj ekonomiky dává před volbami sociální demokracii silný trumf do hry o váhající voliče.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Radio na přání .