Bylo to referendum o Trumpovi. Novými politickými hvězdami jsou středoví demokraté, hodnotí Klvaňa
USA zažívají politické země třesení. První všeobecné volby po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu skončily převahou demokratů. Ti od ledna ovládnou Sněmovnu reprezentantů i Senát. Naznačují to předběžné výsledky a predikce médií. V některých státech už se výsledky potvrdily. Republikáni ztratili tradiční státy jako Kansas, Jižní Karolínu nebo Texas. „Trumpova smířlivá povolební rétorika dlouho nevydrží,“ míní v Ranním Plusu Tomáš Klvaňa z New York University in Prague.
Vy jste v New Yorku, jaká tam panuje atmosféra?
Tady se oslavuje, protože New York je samozřejmě tradičně demokratický stát a toto jsou velmi úspěšné volební výsledky pro celou demokratickou stranu. Pochopitelně nikdo nečekal, že by v New Yorku volby dopadly jinak než výhrou demokratických kongresmanů.
Čtěte také
Spíše zaujaly místní pozorovatele některé volby, třeba ty v Texasu. Demokrati ale vyhráli také v Jižní Karolíně, a to je opravdu velmi nečekaný stát. Teď je ještě nečekaný patový výsledek ve státě Mississippi. Kdyby náhodou demokrat vyhrál i tam, tak si myslím, že prezident Donald Trump je v podstatě politicky vyřízená postava.
Ještě v úterý Donald Trump vyzýval republikánské voliče, aby si představili, že je na kandidátce on sám. Ve středu jsme už slyšeli jeho aktuální vyjádření. Lze přesto volby číst jinak než referendum o Donaldu Trumpovi, jeho politice, jeho administrativě?
Je zajímavé, že to připomínáte, protože jeho první reakce ve středu po té porážce byla: Já jsem nebyl na volební listině, já jsem nekandidoval. Začíná se odvracet od své strany a bude se snažit svalovat vinu na všechny, jenom ne na sebe, ale to mu nebude nic platné, protože to opravdu bylo referendum o Trumpovi a o trumpismu.
Čtěte také
Lidé byli velmi nespokojení jednak s jeho ekonomickou politikou, ale překvapivě také s mírou korupce. Říkám překvapivě, protože Donald Trump si pořád vede víceméně stejně, pořád dělá víceméně ty samé věci – ale to, že si lidé začali všímat korupce, to je překvapivé také z toho důvodu, že dříve mu leccos z toho tolerovali.
Teď je vidět, že pokud ekonomická situace doléhá i na střední třídu, a doléhá na ní velmi neblaze, tak lidé už nejsou tak smířliví a neodpustí mu nic.
Donald Trump už v uplynulých hodinách poskytl několik rozhovorů americkým médiím. Hlavní zprávou v interview s Wall Street Journal je, že výsledky voleb Trump přijme, ale potom také řekl, že neplánuje změny ve své administrativě. Také uznal, že Írán a konflikt na Blízkém východě můžou stát za porážkou republikánů. Jak v tomto kontextu číst jeho úterní vyjádření, že na konci roku ukončí vojenskou pomoc Izraeli v hodnotě čtyř miliard dolarů. Jak velká je to otočka?
Je samozřejmě otázka, jestli to dodrží, protože Donald Trump toho vždycky vyhlašuje spoustu, a pak si musíme počkat na výsledky. Pokud to bude opravdu tak, jak řekl, tak by to byla velká změna v americké zahraniční politice a odrážela by obecnou nepopularitu Izraele, a to jak u demokratů, tak také u mnoha republikánů.
Síla demokratické strany
Co výrazné vedení demokratické strany v obou komorách Kongresu může znamenat pro její další vnitřní vývoj? V úplných dvou letech strana hledala svůj hlas a není tajemstvím, že v některých otázkách soupeří dva proudy uvnitř jedné strany.
Ano, ale ty proudy nejsou zdaleka stejně silné. Levicový proud je výrazně slabší a ještě oslabí po těchto volbách, protože opravdu velké hvězdy těchto voleb jsou ve středu. Třeba senátor za stát Georgia John Ossoff je velmi středový demokrat a vyhrál s obrovským náskokem. Novou hvězdou na politické scéně je také nový senátor za Texas James Talarico.
Čtěte také
Celá řada dalších demokratů, kteří vyhráli v republikánských státech nebo v republikánských volebních okrscích, to jsou velmi středoví, nebo dokonce středopraví demokrati. Strana víceméně vykročila tímto směrem, protože tam jsou voliči, tam se bude rozhodovat, kdo vyhraje prezidentské volby za dva roky.
Levicové křídlo demokratické strany je velmi vidět v médiích, na sociálních sítích a mezi mladými voliči, ale v Kongresu nebude mít velké zastoupení.
Víme, že demokraté ovládli Sněmovnu reprezentantů a Senát, ale co to znamená pro jejich další kroky? Mluví se například o impeachmentu prezidenta nebo o vetování klíčových zákonů. Co chtějí a co zvládnou demokraté v takovém rozložení sil prosadit?
Oni toho moc neprosadí, protože i když teď vyhrají, co půjde, tak pravděpodobně budou v Senátu mít nějakých 55 nebo možná 56 senátorů. To je pořád méně, než by potřebovali na to, aby přehlasovali veto prezidenta Trumpa, tedy 60.
Čtěte také
Z hlediska opravdu důležitých politik třeba pro ekonomiku Spojených států nebudou mít sílu to prosadit přes republikánského prezidenta.
Určitě už se ale připravuje několik vyšetřovacích komisí, které budou vyšetřovat velmi podezřelé obchody Donalda Trumpa, jeho rodiny a jeho přátel. Je jasné, že tato vyšetřování během posledních dvou let velmi zkomplikují zbytek prezidentského mandátu prezidenta Trumpa.
Případná spolupráce?
Donald Trump v rozhovoru s Wall Street Journal řekl, že si umí představit spolupráci s demokraty na některých otázkách, například imigraci. Dokážete si vy představit spolupráci republikánských kongresmanů s demokratickou stranou například na vyšetřování Donalda Trumpa?
To si nedovedu představit. Tahle smířlivá povolební rétorika dlouho nevydrží, protože demokraté se určitě budou chtít podívat třeba na několik zabití, které z laické perspektivy vypadají jako vraždy lidí pohraniční policií třeba v Minnesotě, nebo na různé další střelby, kterých se dopouštějí agenti agentury ICE ve městech Spojených států. Což výrazně přispělo k prohře republikánských ať už senátních nebo guvernérských kandidátů, hlavně třeba v Texasu.
Já bych chtěl zdůraznit, že třeba Texas, který se v podstatě celý proměnil z republikánského na demokratický stát, signalizuje toto volební zemětřesení nejvíce. Tam je to hodně dáno také tou imigrační politikou, která byla v Texasu nepopulární.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

