Rusové se z Bílého moře snažili vylovit jadernou raketu, vysvětluje zvýšenou radiaci švýcarský list

8. září 2019

Ruské úřady stále mlčí k jaderné nehodě, která se stala v oblasti Bílého moře pravděpodobně 8. srpna. Další informace a svědectví ale postupně umožňují vytvořit si o tajuplné události ucelenější obraz.

Píše to švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Povědomí o tom, co se u pobřeží ruské Archangelské oblasti skutečně stalo, díky novým informacím neustále roste. Na základě údajů ruské státní meteorologické služby z minulého týdne je podle curyšského listu možné soudit, že u přístavu Severodvinsk muselo dojít k nehodě nějakého typu jaderného reaktoru.

Čtěte také

S domněnkou přišli zahraniční odborníci s tím, že to dokazují radioaktivní izotopy naměřené ruskými meteorology, které se do atmosféry mohly dostat pouze v důsledku jaderné řetězové reakce. Takové závěry negují slova ruských úřadů o mnohem méně nebezpečné situaci, kdy prý mělo dojít k poškození „jaderné baterie“.

Domněnka o jaderném reaktoru nahrává i hypotéze, že ve skutečnosti došlo k výbuchu atomové rakety Burevestnik. Střela, kterou Moskva již dva roky testuje, má totiž být poháněna právě jadernou silou, což by vysvětlovalo přechodné zvýšení radioaktivity v postižené oblasti. Nakonec o nehodě Burevestniku spekuloval také americký prezident Donald Trump.

Podle švýcarských novin je ale takové vysvětlení nedostatečné, protože prý nic nenasvědčuje tomu, že by Moskva 8. srpna raketu skutečně testovala. Ruské úřady neuzavřely vzdušný prostor nad regionem, jak to obvykle dělají, a ani obyvatelé obce Ňonoksa na hranici vojenského prostoru start údajně nezaznamenali.

Nepovedený výlov

Smysl v pohledu deníku nedává ani to, že mezi sedmi oběťmi jaderné nehody je pět odborníků jaderného výzkumného ústavu. Zdroje z ruské armády uvedly, že se experti v době exploze měli nacházet na plovoucí plošině u pobřeží. Během startu rakety by ale museli být ukrytí spíše v bezpečné vzdálenosti, a nikoliv v bezprostřední blízkosti.

Čtěte také

Navíc plovoucí ponton není ideální coby odpaliště. Podoba střelnice pro rakety Burevestnik je sice známá pouze v hrubých obrysech, ale díky satelitním záznamům se ví, že jde o komplex, ve kterém je hangár a krátké kolejiště.

Pravděpodobnější je tedy to, že ruská armáda 8. srpna raketový test neprovedla, nýbrž že se pokoušela z moře vytáhnout zbraň s jaderným pohonem, která se do vody zřítila během dřívějšího testu. Záchranná operace se ale nemusela povést a mohlo dojít například k výbuchu zbytku paliva, zamýšlí se Neue Zürcher Zeitung.

Takovému vývoji napovídají mnohé indicie. Například velitel základny u vesnice Ňonoksa před třemi týdny obyvatelům řekl, že pod jedním z pontonů došlo k explozi. Jeho slova si ale dosud nezískala větší pozornost.

Je stále na dně?

Americká rozhlasová stanice Rádio Svoboda si zase na jedné ruské sociální síti všimla zprávy údajného svědka, který prý v den katastrofy spatřil stometrový sloupec vody stoupající od hladiny k nebesům. Ve stejné diskuzní skupině psal uživatel s přezdívkou „Bystrý Alexej“ o nezdařeném pokusu záchranářů vytáhnout potopenou raketu.

Čtěte také

Do takového obrazu zapadají rovněž informace o dvojici speciálních plavidel, které do regionu zamířily. Satelitní snímky ukázaly nejen přítomnost pomocné lodi Serebjanka, ale i jiného záchranného plavidla s jeřábem. A fotografie z jedné chatovací skupiny zase ukázala dva pontony, které se dostaly ke břehu.

Pozorovatelé případu se domnívají, že modré kontejnery na těchto plošinách měly sloužit k uložení částí potopené rakety. Podle informací archangelské agentury Belomorkanal jsou teď navíc plné radioaktivity. A k nezdařené záchranné akci se kloní také řada amerických médií, například televizní stanice CNBC.

Zcela bez odpovědi nicméně zůstává to, jestli 8. srpna došlo k celkovému zničení jaderného pohonu rakety, anebo jestli zbytky reaktoru stále leží na dně moře. Předběžně se ale zdá, že při nehodě neuniklo větší množství radioaktivních látek a zvýšená radioaktivita je pouze lokálním rizikem.

Na všechny otázky může odpovědět pouze Kreml, který však zatím mlčí. Zdá se, že zakrývání technických selhání pro Moskvu znamená více, než úplné informování vlastního obyvatelstva, dodává švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.