Ruský internet čekají další restrikce. Těm čínským se ale nevyrovnají
Vladimir Putin se nikdy netajil tím, že internet pro něj představuje hrozbu. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung ve svém komentáři dokonce poznamenává, že ruský prezident považuje světovou informační dálnici za vynález západních tajných služeb.
Pokud by mělo být po vůli Kremlu, stane se z ruského internetu uzavřený a kontrolovaný prostor podobně jako v Číně. Podle německého listu však mezi Ruskem a Čínou existují zřejmé rozdíly.
Putin má obavy z nepokojů, proto chce svůj vlastní internet, píše Bloomberg
Když loni v říjnu vypukly na ruské straně Kavkazu protivládní protesty, úřady vůbec poprvé vypnuly v celé oblasti datovou službu v mobilních telefonech. Desetitisíce tamějších muslimů se skoro dva týdny nedostaly na sociální sítě a nemohly sdílet videonahrávky.
Názorový text soudí, že Moskva by se ve skutečnosti měla internetu strachovat z jiného důvodu, než je špionáž západních zemí. Obavy by prý měly plynout z toho, že on-line prostor představuje těžko kontrolovatelnou platformu pro výměnu svobodných informací.
Noviny připomínají demonstrace z přelomu let 2011 a 2012. Tehdy se prostřednictvím sociálních sítí daly dohromady desetitisíce nespokojených Rusů, aby vyjádřily nesouhlas se znovuzvolením Putina prezidentem a obecně také s jeho mocenským aparátem.
Od té doby Kreml postupně zasahuje do svobodného používání internetu pomocí restriktivní legislativy. Občas dokonce omezuje přístup k síti v době, kdy si nepřeje šíření určitých zpráv. Příkladem mohou být podzimní události v severokavkazské ruské autonomní republice Ingušsko, kde vypukly protesty proti novému uspořádání hranic. Ruští úředníci tehdy nechali vypnout mobilní data.
Další omezování přinese zákon o suverénním internetu, který Putin podepsal prvního května. Norma totiž cílí na struktury internetu a podle Moskvy má zajistit bezpečnější a údajně nezávislejší síť.
Vše ale v pohledu frankfurtského deníku nasvědčuje tomu, že Kremlu jde v prvé řadě o získání větší kontroly nad internetem a vytvoření uzavřeného datového prostoru po vzoru Číny. Nesouhlas s novým zákonem v březnu v Moskvě vyjádřilo asi 15 tisíc demonstrantů.
Decentralizovaný internet
Současná praxe v Rusku je taková, že poskytovatelé internetového připojení musejí být sami aktivní a provoz sítě zajišťovat v souladu se soudními rozhodnutími nebo černými listinami cenzurního úřadu. V listopadu, kdy nový zákon vstoupí v platnost, ale dojde ke změně.
Jakým způsobem, to napovídá případ sociální sítě Telegram, kterou ruské úřady už přes rok blokují. Vlastník platformy Pavel Durov totiž odmítl poskytnout data ruské tajné službě, připomíná Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Ruská cenzura prohrává bitvu s messengerem Telegram
Na základě rozhodnutí soudu začal ruský federální úřad pro kontrolu médií Roskomnadzor tento týden na území Ruska blokovat službu Telegram, jeden z nejúspěšnějších světových internetových messengerů. Jejím zakladatelem a vlastníkem je ruský podnikatel Pavel Durov.
Telegram do té doby přežívá s pomocí neustálého střídání hostitelských serverů, čímž se mezi uživateli stal známějším. To v konečném součtu znamená trapnou porážku pro ruský dozorový úřad Roskomnadzor. S novou legislativou však získají cenzoři navrch, a to i v boji s Telegramem. Úředníci totiž budou moci určovat kritéria, podle kterých může být internetový obsah blokován na úrovni samotných bloků dat přenášených po síti.
Roskomnadzor bude mít navíc větší kontrolu nad datovými toky ze zahraničí. Provozovatelé internetu budou muset pro datovou výměnu mezi globální a ruskou sítí využívat pouze registrovaná rozhraní. Na rozdíl od Číny, kde takových předělů existují jednotky, jich je ale v Rusku několik set. Pro výměnu dat ze zahraničí je využívají desítky ruských provozovatelů internetu.
Přitom podle Artjoma Kozljuka z aktivistické organizace Roskomsvoboda právě kvůli své decentralizované povaze patří ruský internet k nejrychlejším a nejlevnějším na světě. Kozljuk tvrdí, že k získání kontroly nad mezinárodní datovou výměnou by ruský internet musel spravovat pouze jeden úřad. To by ale podle něj stálo mnoho peněz, síť by se navíc zpomalila a stala náchylnější k hackerským útokům.
Ochrana před Američany?
Oficiálně má nová legislativa zvýšit bezpečnost ruského internetu. Zákon umožní monitorovacímu centru v kritických momentech a při ohrožení převzít řízení datových proudů. Zjednodušeně řečeno, středisko bude v případě potřeby moci odpojit jednotlivá rozhraní, tedy místa, na nichž probíhá výměna dat mezi globálním a ruským internetem.
Čína vypustila první družici, která má celému světu zajistit přístup na internet
I dnes bezmála čtyři miliardy obyvatel Země nemají přístup na internet. Připomíná to ruský technologický server Chajtek s tím, že situaci teď chtějí napravit čínské státní společnosti pomocí sítě telekomunikačních družic Chung-jün na nízké oběžné dráze. Celý záměr prý dokonce připomíná jeden z nejambicióznějších záměrů amerického podnikatele Elona Muska.
Jakých hrozeb se taková opatření budou týkat, musí ale Kreml teprve definovat. Legislativa je podle expertů v mnoha otázkách nejasná a neodborně zpracovaná.
Autoři zákona jeho podobu zdůvodňují tím, že by Spojené státy mohly Rusko odříznout od globální sítě. V odborných kruzích se to ale nepovažuje za příliš reálné. Vladimir Putin to však zřejmě vidí jinak a opatření pokládá za nezbytné.
V únoru prezident prohlásil, že se Moskva musí připravit na teoretickou možnost, že Washington ruskou část sítě odřízne. Do karet mu nahrávají také samotní Američané, kteří Rusko v kybernetické oblasti považují za nepřítele. Do roku 2021 má proto v Rusku mimo jiné vzniknout kopie systému spravujícího internetové domény.
Příliš drahá proměna
Odborníci ale nepovažují za pravděpodobné, že by se ruský internet mohl proměnit po čínském vzoru. Na to se vyvíjel svobodně příliš dlouhou dobu. Moskva navíc nemá na přestavbu sítě k dispozici tolik finanční prostředků jako Peking. Chybí jí také dostatek cenzorů, specialistů a nedisponuje konkurenceschopným technickým zázemím.
Alexandr Mitrofanov: Kreml ve snaze uklidnit společnost zkouší osmdesát let staré metody
Země podle 45 procent respondentů v průzkumu ruské agentury Levada Centr nejde správným směrem. Vladimiru Putinovi v průzkumu agentury VCIOM důvěřuje jen 32,8 procenta dotázaných.
Na rozdíl od Číny také Rusko nemá náhradu za sociální sítě a platební brány. Existují sice úspěšné ruské verze Facebooku a Googlu, ale ty fungují paralelně se západními giganty. Ostatně Facebook a Google mají v oblibě mnozí ruští politici a úředníci. To je také důvod, proč se přísná legislativa vůči těmto kolosům uplatňuje s menším důrazem.
Všem zúčastněným je také jasné, že izolace ruského internetu by měla nepříjemné hospodářské následky. Nejen zřeknutí se zahraničních služeb, ale především odříznutí se od mezinárodního datového toku by přineslo velké ztráty.
Celý projekt sebou navíc nese obrovské náklady. Oficiální odhady mluví o výši okolo 400 milionů eur, reálná cena ale pravděpodobně bude mnohem vyšší.
Související
-
Moskva chce odstřihnout svou část internetu Runet od globální sítě, aby zabránila útokům
Ruští poslanci schválili v prvním čtení zákon, který umožní odpojit ruskou část internetu – takzvaný Runet - od globální sítě. Novela má podle Státní dumy chránit Runet od útoků zvenčí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
