Rusko vítá Zemanovo vítězství. Uskutečňuje zájmy a touhy českého lidu, blahopřeje Putin
Značnou pozornost budí znovuzvolení Miloše Zemana v Rusku. Nejočekávanější tamní reakcí byl bezesporu blahopřejný telegram, který Zemanovi zaslal prezident Vladimir Putin. Citují z něj prakticky všechny ruské agentury a většina médií.
Putin v depeši uvádí, že výsledky voleb potvrdily velkou autoritu Zemana jako „zkušeného a zodpovědného politika, který uskutečňuje zájmy a touhy českého lidu“.
Vládce Kremlu také ocenil Zemanův „principiální postoj“, který prý pomáhá rozvíjet „přátelské rusko-české vztahy“ a potvrdil připravenost pokračovat ve „společné konstruktivní práci“ na řešení aktuálních dvoustranných i mezinárodních záležitostí. Na závěr Putin popřál Zemanovi zdraví, štěstí a další úspěchy v práci pro stát, uvádí agentura Ria Novosti.
Médiím navzdory
„Vítězství Miloše Zemana se pozitivně podepíše na vztazích Česka a Ruska,“ cituje ruský časopis Life náměstka předsedy výboru Státní dumy pro obranu France Klinceviče. Podle tohoto politika však existuje čára – kterou jsou události roku 1968 – a tu je třeba překročit. „Miloš Zeman se o to pokoušel a povedlo se mu to. Nové Česko a nové Rusko nyní vybudují nové vztahy,“ předpovídá Klincevič.
Vítězství Miloše Zemana okomentoval také předseda komise ruské Rady federace pro informační politiku Alexej Puškov. Vítězství Zemana je podle něj odpovědí Čechů v obtížném okamžiku vývoje Evropské unie. A rovněž i „ukázka nezávislého českého ducha“, všímá si twittrového příspěvku Puškova deník Izvěstija.
„Miloš Zeman zvítězil nehledě na tvrdou kampaň, kterou proti němu vedla média. Prožil jsem v Praze pět let a zdravý rozum českého národa na mě dělá velký dojem,“ svěřuje se Puškov na sociální síti.
Izvěstija v obsáhlém redakčním komentáři tvrdí, že Zeman je zkušený státník, který se zasazuje o navazování vztahů s Moskvou. Charakterizuje ho jako politika, který je připravený „vstupovat do konfliktu se západním mainstreamem“.
„Na rozdíl od mnoha západních lídrů odmítl nazvat Rusko hrozbou pro svou zemi a upozornil na absenci jakýchkoliv důkazů o ruském vměšování se do českých vnitřních záležitostí. Výsledky voleb proto vzbuzují naději, že se antiruská hysterie, dnes tak běžná v mnoha hlavních městech Evropy, nestane programem Pražského hradu,“ píše Izvěstija.
„Pragmatická zahraniční politika Prahy“ teď podle listu bezesporu nabere na síle, zvláště pokud se premiérovi a lídrovi hnutí ANO Andreji Babišovi podaří sestavit stabilní vládu. „Zeman s Babišem mají totiž shodný pohled na řadu otázek zahraniční politiky včetně nesmyslnosti protiruských sankcí,“ uzavírá deník Izvěstija.
Zvítězil advokát Ruska
„Vítězství Miloše Zemana znamená, že proruská politika Česka bude pokračovat. Alespoň v nejbližších pěti letech,“ domnívá se i expert na země střední a východní Evropy Ivan Preobraženský.
Na stránkách ruské rozhlasové stanice Echo Moskvy uvádí, že z hlediska mezinárodních vztahů se bude Česko držet kurzu, který si zvolilo společně s Milošem Zemanem. Ten udržuje aktivní vztahy s Ruskem a Čínou a uvnitř Evropské unie je vnímán jako advokát Ruska, píše Preobraženskij.
V Česku podle něj díky znovuzvolení Zemana také dříve či později znovu nastoupí vláda v čele s Andrejem Babišem, protože Zeman mu opakovaně deklaroval podporu. „Česká opozice tak nejen prohrála dvoje volby, ale utrpěla kardinální porážku,“ zdůrazňuje Preobraženskij na portálu stanice Echo Moskvy.
Deník Kommersant charakterizuje vítěze voleb Zemana jako „umírněně proruského politika, který Rusko považuje za strategického partnera a dříve se vyjadřoval za změkčení protiruských sankcí“. Noviny také zdůrazňují, že Zeman jako jediný z kandidátů vystupoval proti evropským kvótám na přerozdělování migrantů.
Rovněž list Vědomosti v souvislosti s výsledkem prezidentských voleb v Česku zejména připomíná, že Miloš Zeman vystupoval za zrušení sankcí Evropské unie proti Rusku. Deník zdůrazňuje i Zemanův tvrdý postoj k otázce imigrace a to, že byl jedním z nemnoha evropských politiků, kteří podpořili Donalda Trumpa během amerických prezidentských voleb v roce 2016.
Vědomosti také připomínají situaci, kdy Zeman na tiskové konferenci v Rusku na otázku novinářů o své „proruské pozici“ v žertu odpověděl, že je ruský agent, konkrétně agent Vladimira Putina a že ho jako špiona úkoluje čínský lídr Si Ťin-pching a nová americká administrativa.
Kurz česka se nezmění
České prezidentské volby komentuje rovněž i ruská služba britské BBC. Již v titulku Zemana označuje za jednoho z nejvýše postavených advokátů Moskvy v Evropě.
Stanice vysvětluje, že prezident je v parlamentní republice, jakou je Česko, především ceremoniální postavou, která by měla být v běžných, klidných podmínkách málo viditelná. Nicméně Miloš Zeman na sebe po celou dobu svého prvního mandátu strhával pozornost prohlášeními, které se rozcházely s oficiální politikou Prahy a celé Evropské unie.
Pro pozorovatele zvenčí byly podle BBC prezidentské volby v Česku střetnutím mezi „proruským“ a „proevropským“ kandidátem. Prezident Zeman se vyjadřoval za zrušení protiruských sankcí, za uznání anexe Krymu jako fait accompli a krátce před volbami přicestoval s byznysmeny do Ruska, kde se setkal s Vladimirem Putinem. Zahraničněpolitický kurz Česka to však v reálu nijak nezměnilo: v parlamentní republice na to prezident nemá dostatek pravomocí, uzavírá ruská redakce BBC.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
