Rusko-ukrajinské spory vzdalují Kyjev od Evropy

Ukrajina tak nejméně dva roky zůstane v kategorii takzvaných sousedských zemí, kde se o vyhlídkách na členství záměrně nehovoří. To se může změnit až ve vzdálenější perspektivě, uvedla komisařka a zdůraznila, že nyní budou klíčové parlamentní volby na konci března.

Přestože bychom všichni asi chtěli, aby Unie udělala pro Ukrajinu víc, její nechuť k dlouhodobým závazkům je do jisté míry pochopitelná. Ve vztahu k Turecku je zřejmější, proč se blíží k branám Unie už desetiletí hlemýždím tempem - je to kvůli kulturním a náboženským rozdílům a také mimoevropským vazbám, jichž se Unie obává. S Ukrajinou je to podobné, i ona má spletenec vazeb na Rusko, který vznikal po celá staletí ukrajinské bezstátnosti. Je zde například otázka, kudy vede hranice mezi Ruskem a Ukrajinou, když není daná ekonomicky a historicky. Dále jsou zde ekonomické vazby s Ruskem, které mají daleko k tržním. A do třetice, nemáme-li pokračovat dále, je zde komplex staršího a mladšího bratra mezi oběma národy, pro který bychom mohli mít pochopení dané našimi vztahy se Slováky.

Takový spletenec problémů by se řešil obtížně, i kdyby k tomu měly Moskva a Kyjev dobrou vůli - ta ovšem zcela chybí. Naopak si dělají naschvály, ve kterých je těžké se vyznat. Rusko na přelomu roku vyhlásilo Kyjevu drsnou obchodní válku, když zakázalo dovoz všech výrobků živočišné výroby nejen z Ukrajiny, ale i odjinud, jsou-li přes Ukrajinu dopravovány. Opatření je pro Ukrajinu devastující, její mléčné výrobky šly z 60% právě na ruský trh, takže výši ztrát odhadují výrobci na půl miliardy korun měsíčně. Hromadný krach hrozí nejen zpracovatelům, ale i chovatelům, protože výkupní cena mléka na ukrajinském trhu poklesla o třetinu. A kdyby jen to: v oděském přístavu stojí lodě s nákladem masa z Brazílie a Číny, které Rusko odmítá přijmout.

Moskva tak zasadila úder hned dvěma klíčovým místům ukrajinské ekonomiky: za prvé jejímu zemědělství a za druhé tranzitnímu systému (je zjevné, že zámořští dopravci si příště vyberou spolehlivější cesty).

Sami Ukrajinci připouštějí, že zejména jejich maso určené na vývoz může být nekvalitní, anebo že jim na hranicích může proklouznout maso, s nímž by se do Ruska šířily choroby. Ovšem s mlékem je situace jiná. Řada mléčných závodů na Ukrajině je v ruských rukou a pracují s kvalitnějšími technologiemi než má ruský domácí trh, takže i ruský velvyslanec na Ukrajině Viktor Černomyrdin připustil, že diskrimační opatření ohledně mléka nechápe. Pragmatik by mohl říci, že Rusko touto obchodní válkou hájí své zpracovatele mléka. Jenže v takovém případě by mělo k dispozici řadu opatření běžných v obchodních sporech. Ukrajinští pozorovatelé jsou přesvědčeni, že Rusko svou zničující obchodní válkou sleduje tytéž cíle, jaké při nedávném vydírání týkajícím se plynu: tedy za prvé potrestat zemi za její protizápadní orientaci, za druhé zkomplikovat život prozápadní vládě těsně před volbami, za třetí nechat zemi trochu ekonomicky vykrvácet, aby pak musela přimout nevýhodné podmínky dohody o plynu.

Pozorováno ze strany to zní možná nadneseně, dokud si neuvědomíme, že podle stejného scénáře se vloni vyvíjely rusko-moldavské vztahy. Jakmile vloni prezident Voronin potvrdil zájem o Západ, Rusko zakázalo nejprve dovoz moldavského masa, pak ovoce a rostlinných produktů a nakonec i vín, kterých je na ruském trhu 60%. V zemi zkrachovala zemědělská družstva i řada firem, a nakonec jí Rusko zastavilo dodávky plynu poté, co Moldávie odmítla platit 160 dolarů za kubický metr. Rusko dodávky obnovilo až poté, co Moldávie přistoupila na zvýšení podílu Gazpromu v distribuční firmě Moldovagaz z 51% na 64% Podle ukrajinských analytiků to byl celou dobu jediný cíl ruské strany a totéž prý sleduje nyní ve vztahu k Ukrajině - ráda by získala potrubí, které jí Ukrajinci dlouho odmítají prodat. J akkoli mají ruské akce rysy imperiáního tlaku a ze středoevropského pohledu je asi přirozené stranit Ukrajině, pro spravedlnost je nutno přiznat, že v mnohých sporech bývá na ruské straně alespoň troška pravdy, kterou se Rusové naučili na mezinárodním poli velmi dobře hájit. Výměna naschválů mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá s takovou kadencí, že by to v minulosti nutně vedlo k válce - to v dnešní situaci nehrozí, pouze se tím odkládá perspektiva vstupu země do Evropské Unie.