Rusko a EU

30. květen 2007

Zprávy z Ruska dnes a denně Západ překvapují až šokují. V pondělí, kdy tento příspěvek píši, jsou zahraniční i česká média zaskočena způsobem, jakým byla rozehnána v Moskvě demonstrace za práva sexuálních menšin. Starosta Moskvy Lužkov prohlásil podle agentury Reuters, že podobné pochody v Moskvě nebudou, neboť ohrožují svobody ostatních občanů.

0:00
/
0:00

Policie hlavně zatýkala napadené demonstrany, kteří se utkali s nacionalisty, skinheady a radikály. Mezi zatčenými byl i německý poslanec Volker Beck. Pavel Máša zase v Lidových novinách upozorňoval na to, že ruský prezident Vladimír Putin testuje novou zbraň, kterou chce využít v boji o světového lídra: jsou to mladí vlastenci, kteří, cituji, mají heslo: Tváří k Rusku, k Americe jinou částí těla. V praxi to pak vypadá třeba tak, že v Moskvě zaútočili na estonskou velvyslankyni kvůli tomu, že v její zemi byla odstraněn sovětský památník. Měl připomínat osvobození Estonska, které ovšem Estonci interpretují jako okupaci.

Německá kancléřka je po posledním, květnovém setkání u řeky Volhy ve městě Samara z jednání s Putinem překvapená a její ministr zahraničí tvrdí, že vztahy se vyostřily. Německý zpravodajský časopis Der Spiegel o schůzce napsal: "Vladimír Putin se s paní kancléřou Merkelovou a José Manuelem Barrosem, prezidentem Evropské komise, nesetkal kvůli tomu, aby si vyměňovali zdvořilostní fráze, ale s tváří pokrového hráče si sedl za jednací stůl dříve než kancléřka. A tím dal najevo, že on je ten, kdo udává tón." Nezdvořilost byla zřejmě účelová.

Pavilon, v kterém se vedla jednání, byl přepychový, podlahy mramorové a lustr ve tvaru koruny měl navozovat atmosféru imperiální samozřejmosti.

Když si paní kancléřka před novináři postěžovala, že opozice nebyla v Moskvě puštěna do letadla, které ji mělo dopravit do Samary, Putin zareagoval dost nazlobeně a řekl, že před schůzkou G-8 se v Německu taky zatýkalo a že se diví, že EU neprotestovala, když před pár týdny v Estonsku zabili jednoho ruského občana.

Putin je evidentně mnohem agresivnější než dříve a s mužem, který v září 2001 navštívil německý parlament a přimlouval se za ducha svobody a humanity už nemá skoro nic společného, konstatuje Der Spiegel a dále připomněl ironicky stará Putinova slova: Rusko mělo k Německu vvždycky zvláštní vztah.

Dnešní Putin ztělesňuje mocenské nároky velké ruské říše, která už kvůli atomovým zbraním a právu veta v OSN chce se zase ujmout vedoucí role. Při jednání prý několikrát zdůraznil, že vyvedl zemi z krize. Dnes vystupuje evidentně jako tvrdý, neoblomný a bezohledný zástupce velmocenských ruských zájmů.

Je zřejmé, že se naučil velice dobře k těmto účelům používat ruské nerostné bohatství jako novou zbraň a hlavně se systematicky snaží rozpoltit země Evropské unie. To je v současné době jeho hlavní strategie.

Bohužel tohle se mu daří. Zatímco prezident Putin dál provozuje svou agresivní zahraniční politiku a dává jasně najevo, že se nechce smířit s tím, že bývalé sovětské satelity i jednotlivé bývalé sovětské republiky vstupují do NATO, u nás i v západní Evropě se veřejnost dělí na ty, kteří Rusko kritizují a na ty, kteří jeho postoje chápou.

Odborníci říkají, že z mocenského ponížení supervelmoci na velmoc se Rusko ještě nevzpamatovalo. Německý ministr zahraničí razí nové heslo: Přibližení pomocí propletení. Obávám se, aby nakonec nešlo jen o zapletení.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio