Rusko a energie

Po té, kdy loni došlo k přerušení dodávek na Ukrajinu z politických důvodů, stává se závislost Evropy na Rusku jedním z klíčových politických problémů současnosti.

Vzhledem k této situaci se zdá být zřejmé, že vztah Evropské unie k Rusku, které znovu vstupuje na světovou scénu jako silný hráč, už nelze řešit jen běžnou sousedskou politikou, na jaké jsou postavené vztahy třeba s Ukrajinou. Vanhanen to říká jasně: "Vztahy Evropy a Ruska jsou zvláštní, a proto potřebují být postaveny na zvláštních smluvních základech. K tomu potřebujeme mandát všech pětadvaceti zemí a ten se pokusím na vrcholné schůzce v říjnu dostat. Pokud ho obdržíme, můžeme začít vyjednávat o společné zóně volného trhu mezi Evropskou unií a Ruskem."

To by samozřejmě znamenalo velký posun v oboustranných vztazích, protože evropské firmy by mohly svobodně zakládat své pobočky v Rusku a naopak ruské firmy by mohly svobodně obchodovat v Evropě, to znamená nakupovat i investovat. O takovýto posun má EU zájem, neboť Rusko představuje obrovský nenasycený trh a má neuvěřitelně velké energetické zdroje. Odborníci se domnívají, že již i v některých vybraných technologiích dosahuje dobré výsledky. EU by ráda dosáhla toho, aby v oblasti energií byly uzavřeny s Ruskem dlouhodobé smlouvy na dodávky založené na tržním a nikoliv politickém základě. Redaktoři časopisu Der Spiegel se logicky zeptali, proč by Putin si měl nechat vzít z ruky hlavní zbraň, kterou nyní může na Evropu tlačit.

Pan předseda odpověděl opět velice jasně: "Protože to je i v ruském zájmu postavit naše vztahy na spolehlivý základ. Evropa potřebuje ruský plyn a naftu a Rusko potřebuje naše peníze, technologie a náš trh. Nikdo by nebyl jednostranně závislý".

Zároveň ale dodal, že samozřejmě se Evropa musí snažit závislost co nejvíce redukovat, aby se riziko minimalizovalo. To je ovšem velice těžké za situace, kdy EU importuje padesát procent veškeré energie a v dohledné době to bude při stávajícím nárůstu sedmdesát procent. Jde tedy o to hledat nové vlastní zdroje, stratifikovat dodávky mezi co nejvíce dodavatelů. To ale půjde zase s Ruskem velice těžko právě teď, kdy Gaspromu ruská Duma potvrdila monopol na export, což znamená, že západ se nebude moci přímo podílet na tamnější produkci ani zemního plynu, ani nafty.

V této otázce je však finský ministerský předseda optimista. Je přesvědčen o tom, že tato situace je dlouhodobě neúnosná, protože jedině tehdy, když se Západ bude moci podílet na těžbě a zvýší se produkce, bude se moci zvednout v Rusku životní úroveň. Energetický sektor je klíčem k úspěšnosti Ruska. Ale podobně je tomu i v Evropě, upozorňuje pan Vanhanen, i tady existují obavy z ruských investorů v oblasti energetiky. A dodává: pokud Evropa pomůže Rusku s technologiemi a s ekologickými problémy, pomůže zase Rusko Evropské unii s energiemi. Půjde o klasickou Win-win situaci. Tedy zisk za zisk.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání