Rusko a Česko už se na sebe nedívají přes radar

15. říjen 2009

napsalo dnešní vydání moskevského listu Gazeta a rozhodně tak znovu vyjádřilo radost nad tím, co nezařídil ani prezident Klaus, ani český parlament, ani česká vláda, ale Barack Obama. Právě proto se v situaci, kdy tento Moskvou tak utkvěle živený problém zmizel, oba prezidenti se věnovali především ekonomickým otázkám.

Kreml je společně s Gazpromem zaprvé znepokojen malými odběry ruského zemního plynu z české strany a na druhé má Rusko mimořádný zájem na spolupráci při budování či spolubudování celkem čtyř reaktorů v ČR (po dvou v Temelíně a Dukovanech) a k tomu navíc jednoho na Slovensku (v Jaslovských Bohunicích). Pokud je o zemní plyn, měla Česká republika letos od Gazpromu odebrat 8,5 miliardy kubických metrů. Do konce srpna letošního roku to však bylo jen 2,7což je podle příslušných harmonogramů více než dvakrát méně. Ruský tisk upozorňuje, že Česká republika tak napodobuje trend v dalších evropských zemích včetně Ukrajiny a že v dlouhodobých smlouvách platí zásada "take or pay", tedy ber nebo plať. Od ruské strany nás tedy s největší pravděpodobností čeká vysoké penále. Zřejmě ještě zajímavější je téma spolupráce obou zemí v oblasti jaderné energetiky, kterou jsme již zmiňovali. Česká republika letos v srpnu skutečně vypsala tendr zatím na výstavbu dvou nových bloků v Temelíně. Z ruské strany má o tuto jistě lukrativní zakázku zájem velká společnost Atomstrojimport. Podle dobře informovaných kruhů z Medveděvovy administrativy ruský prezident u svého českého hosta za domácí podnik intervenoval, na což Václav Klaus po skončení schůzky s Medveděvem poznamenal, že je dobře, že se na rozvoji české jaderné energetiky chce podílet tak významná ruská firma. Dnešní vydání listu Kommersant ovšem k tomuto Klausovu výroku pohotově dodává, že mnoho lidí v česku má z přílišné energetické závislosti na Rusku strach. To podle Kommersantu povede české vládní a další kruhy k rozhodnutí o dodavateli jaderných technologií ve prospěch Westinghousu či některé z dalších dvaceti západních firem, jež je v listu označeno jako "politické". Všechny moskevské noviny dnes celkem bez emocí připomínají, v jakém kontextu se Václav Klaus dnes v evropském kontextu pohybuje. Známý elektronický portál polit.ru k tomu doslova uvádí, že český prezident v Moskvě znovu zdůraznil neochvějnost svého postoje vůči Lisabonské smlouvě: On ji nepodepíše a jak sám uvedl, "dialog o tom, jak bude Evropská unie jednou vypadat, bude pokračovat". List Izvestija poskytl Václavu Klausovi velkou plochu pro úvahu z jiné přihrádky, již můžeme volně nazývat "modrá, či zelená planeta?". Pro ilustraci jen dvě věty: "Já jen kladu otázku, co je dnes ohroženo víc - svoboda nebo podnebí? A sám nemám pochyb že odpověď zní svoboda. S podnebím je všechno v pořádku." Jedna zajímavost: Dmitrij Medveděv po setkání popřel zprávy o sílících aktivitách ruské rozvědky v České republice, nichž informovaly nedávno české bezpečnostní služby. Podle něj jde o "spiklenecké teorie z dob studené války". Rusko-české vztahy naopak charakterizoval jako velmi dobré a přátelské. Poznámka na závěr: Václav Klaus měl také představit na Moskevské státní univerzitě svoji knihu Modrá, nikoli zelená planeta. Podle ČTK její vydání v ruštině financovala ropná společnost Lukoil. Je-li to tak, je to případný sponzor Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: ldo
Spustit audio