Ruské letní manévry

23. srpen 2007

Skoro by to mohlo vypadat, že v poslední třetině srpna pocítí vysocí funkcionáři Ruska (dříve Sovětského svazu) jakési zvláštní puzení směrem k Česku, dříve Československé socialistické republice.

0:00
/
0:00

Před necelými čtyřiceti lety sem vyslali mocná vojska svá a většiny států tehdejší Varšavské smlouvy, aby předvedli nám, sobě i světu, že tzv. "socialistický tábor" je řízen z Moskvy a nikdo si nebude (politicky) dělat, co se mu zachce.

Před několik dny pak vzkázal ruský ministr obrany, co by měla - podle jeho představ - dělat česká vlády v souvislosti s jednáním o případném vybudování americké radarové základny na území České republiky.

Nejnověji pak příslušná ruská místa nominovala ex-premiéra Josefa Tošovského na funkci výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu. Je to celé nějaké podivné. Samotný fakt, že nějaká země jmenuje občana jiné země do mezinárodní funkce by snad ani nebylo tak strašně zvláštní. Jenomže ruští představitelé tu nominaci nijak nepředjednali s českou stranou. Okamžitě po zveřejnění ruské nominace pana Tošovského se objevilo oficiální české stanovisko, které vyznívá ve prospěch jiného nominovaného kandidáta. Česká republika v této otázce koordinuje svůj postoj v rámci Evropské unie. Ta nominovala na post výkonného ředitele Mezinárodního měnového bývalého francouzského ministra Strausse-Kahna.

Takže se vynořují otázky typu: koho asi chtěli příslušní ruští představitelé nominací Tošovského - lidověji vyjádřeno - naštvat? Nebo možná o něco jemněji: může to být jen snaha Ruska nějakým způsobem se "zviditelnit" na světové scéně.

Nehledě na to, že Rusko si nominací Josefa Tošovského hraje jakousi svou vlastní celosvětovou hru, do níž - podle některých komentátorů - mohou patřit i vniknutí ruských vojenských letadel do vzdušného prostoru jiných zemí či ponořování batyskafu na dno u severního pólu, je to i pro domácí publikum námět k divokým myšlenkovým přesmyčkám.

Ty se odvíjejí od toho, že před nějakou dobou byl Josef Tošovský v médiích označen za spolupracovníka někdejší StB. Tošovský sám to odmítl a na toto téma ani nikomu neposkytl žádný rozhovor. To, samozřejmě, vyvolalo různé teorie, z nichž ta nejméně divoká hovoří o tom, že v osmdesátých letech údajně bylo běžnou praxí (zřejmě pro špičkové pracovníky v bankovnictví), vypracovávat pro StB a pro rozvědku různé analýzy. Josef Tošovský totiž v letech 1984-85 působil v londýnské pobočce Živnostenské banky a později byl poradcem ředitele Státní banky československé. Kontakty s tajnou policií a rozvědkou údajně patřily do popisu jeho práce.

Na jednu stranu by mohlo domácí duši potěšit, že na jedno z nejviditelnějších míst finančního světa je nominován Čech. Na druhou stranu, viděno pragmaticky, co asi z toho, že by se na místě výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu ocitl Čech, by měla mít Česká republika? Odpověď je nejspíš táž, jako v současnosti - co tak asi Česká republika má z toho, že Josef Tošovský nyní působí v rámci basilejské Banky pro mezinárodní platby, kde řídí Institut finanční stability.

To už na domácí scénu, politickou i finanční, může mít větší vliv mávnutí levého křídla dosud neobjeveného druhu motýla v brazilském pralese...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Martin Schulz
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.