Rozpuštění plži z Jižního oceánu
Plži z antarktických vod už zřejmě začali trpět okyselováním oceánů. Jejich ulity se podle nové studie pozvolna rozpouštějí.
Zadožábří plži druhu Limacina antarctica (Limacina helicina antarctica) žijí v Jižním oceánu. Na rozdíl od většiny jiných druhů plžů se neplazí po dně, ale volně se vznášejí ve vodním sloupci, kde loví plankton. Jejich asi půl centimetru široká ulita je proto velmi tenká – její tloušťka se pohybuje od 2 do 9 mikrometrů. Vědci z British Antarctic Survey zkoumali pod skenovacím elektronovým mikroskopem ulity plžů, kteří byli odloveni počátkem roku 2008. Na jejich vnější straně objevili neobvyklé známky koroze, které mohly znamenat jen jediné: ulity se pozvolna rozpouštějí v příliš kyselé vodě.
Postižení plži pocházeli z oblasti, v níž voda obsahuje velmi málo rozpuštěného aragonitu – formy uhličitanu vápenatého (CaCO3), z níž se skládají i schránky plžů. Snížený obsah aragonitu je důsledkem okyselování oceánů, které souvisí s lidskou činnost. Podobná místa jsou zatím vzácná, ale jejich počet se v důsledku okyselování oceánů bude zvyšovat. „Skvrny“ vody s vyčerpaným aragonitem už byly kromě Antarktidy objeveny také v Arktidě.
Zdroj: Nature
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
