Roste napětí v Perském zálivu

Tak to alespoň podává server Debka file, zabývající se diplomatickými a špionážními informacemi. Stránky letadlové lodi USS Ronald Reagan, která má být součástí této flotily, pouze konstatují, že loď na přelomu měsíce opustila Japonsko.

Co je ovšem zcela nepochybné je fakt, že napětí v Perském zálivu roste. Írán minulý týden definitivně odmítl nabídku skupiny západních zemí na hospodářskou pomoc, za kterou by se vzdal svého jaderného programu. O tom se obvykle soudí, že ve skutečnosti má vojenský, a nikoli energetický charakter, jak tvrdí íránská vláda.

Šest velmocí zastoupených v Radě bezpečnosti se nyní bude muset rozhodnout, zda se dá cestou dalších sankcí, a nebo zda zvolí jinou cestu. OSN už uvalilo na Írán tři sady sankcí, ta poslední vstoupila v platnost letos v březnu. Také Evropská unie schválila koncem minulého týdne nové zásady, které omezují obchodní styk s Íránem. Státy by se například měly vyhnout jakékoli státní podpoře obchodu s íránskými firmami, a to včetně státní podpory exportu do Íránu. Počátkem srpna vyvolala velký ohlas zpráva, podle které německá firma Steiner Gastec Prematechnik uzavřela dohodu s Íránem v hodnotě 100 milionů euro týkající se těžby a zpracování zemního plynu. Tuto dohodu spolu-dohodl jeden z ministrů německé vlády. Tím se ovšem dostala do ošemetné situace kancléřka Angela Merkelová, která patří k předním zastáncům tlaku na Írán a očekává se, že z tohoto obchodu nakonec sejde.

Zároveň je ovšem Merkelová, jejíž země je součástí skupiny 5 + 1, tedy pět zemí rady bezpečnosti + Německo, odpůrkyní vojenského řešení íránského problému. Tomuto řešení by se jistě rád vyhnul i samotný Írán, i když mezitím dělá vše pro to, aby celý spor skončil kolizí. Zatím především dává najevo, že tato kolize by bolela zejména jeho soupeře, především americké jednotky rozmístěné v oblasti a nebo Izrael, na který by prý zaútočil, i kdyby Írán napadli Američané.

A tak v posledních dnech nebo týdnech Teherán pečlivě dávkuje zprávy o své připravenosti nejen útoku zabránit, ale také jej vrátit. Například před měsícem ukázal světu zkoušku svých balistických raket Šaháb 3, které jsou podle íránských údajů schopny nést hlavici o váze jedné tuny na vzdálenost až dvou tisíc kilometrů. To je zpráva pro Izraelce. Před pár dny íránské Revoluční gardy oznámily, že vyzkoušely střely, které jsou schopny zničit jakékoli plavidlo v dosahu tří set kilometrů od íránského pobřeží. To je zas zpráva především pro americké flotily v Perském zálivu. Na veřejnost pravidelně unikají zprávy o chystané instalaci ruského protiletadlového systému S-300, který by podstatně snížil schopnost jakékoli země například bombardovat pozemní cíle v Íránu. To je zpráva pro USA i Izrael. Zmíněný ruský systém by měl být instalován podle některých údajů již letos v září, tedy asi za měsíc.

Instalace výkonné ruské zbraně, která by Írán imunizovala proti útoku; ruské dodávky jaderných zařízení; a také jistá ochrana, kterou Rusko Teheránu poskytuje v Radě bezpečnosti, ukazují na to, že Rusko až dosud stálo ve sporu kolem íránského jaderného programu spíše na íránské straně. Velká část drobných změn v rozložení sil zůstala v posledních dnech překryta rozruchem, který vyvolala invaze ruských sil do Gruzie.

Jak se situace změní po této sporné operaci není jasné. Je nepochybné, že se velmi zhorší vnímání Ruska západními státy a samo Rusko jakoby dávalo najevo, že o uznání západu už ani moc nestojí. Díky drahé ropě má nyní dost peněz, a jeho ještě relativně nedávno splasklé sebevědomí je už opět v kondici. Jak podpora Íránu tak operace v Gruzii ukazují, že Rusko samo sebe chápe jako alternativu k Západu, jako samostatného hráče, s jehož názorem ostatní musejí počítat. A tak se v posledních dnech vyskytly spekulace o tom, že načasování gruzínské operace, která upevnila ruskou kontrolu nad surovinovými toky z oblasti Kaspického moře, může nějak souviset s americkým odhodláním posílit vliv USA na pohyb ropy směrem z Perského zálivu, kudy protéká export této suroviny z celé řada dalších států.

Na začátku tohoto příspěvku zmíněný server Debka file jde dokonce tak daleko, že už rýsuje scénář, podle kterého Američané za pomocí Britů, Francouzů a Kanaďanů zablokují pomocí nově přesunutých flotil přísun paliva do Íránu, aby na tuto zemi zesílili tlak. Ropný Írán je totiž paradoxně životně závislý na dovozu zpracované ropy. Íránskou odpovědí by pak bylo zablokování exportu veškeré ropy skrze Perský záliv, což by značně poškodilo západní ekonomiky. Doufejme, že žádný katastrofický scénář této oblasti nehrozí, ale jisté je, že během posledních dnů se ve stínu ruských válečných operací v Gruzii se změnily nejen poměry na Kavkaze, ale i mnohde jinde.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .