Ropa a modernizace islámu
Napůl s humorem se říká, že když chce nějaká země velké reformy, hlavně je důležité, aby neměla ropu. Proč? Odpověď je jednoduchá - ropa, to jsou velice rychle a snadno nabyté peníze, jež nenutí k bolestivým změnám. Takové Norsko je na tom (z tohoto pohledu) ještě dobře.
Má sice ropu, ale hluboko pod mořem, takže dostat ji ze země až ke spotřebiteli je úkol velice náročný. Ale situace je jiná tam, kde stačí kopnout a černé zlato samo teče.
Typickým příkladem je Blízký východ. Saudská Arábie, Kuvajt nebo Írán mají obrovské zásoby lehko dosažitelné ropy, a to paradoxně znamená, že žádné velké změny k lepšímu se tam nedají čekat. Ceny za barel jsou astronomické a pokladny tamních režimů plné zlaťáků, proč by tedy podstupovaly nepříjemné a riskantní kroky?
Válka proti terorismu je přitom do značné míry bojem o modernizaci islámského světa. Proč v minulém století islám viditelně zaostal za vývojem Západu, to je otázka pro filosofy, historiky a politology. Podepsala se na tom určitě studená válka, která nechala rozsáhlé oblasti, obývané muslimy, takříkajíc ve stínu světového dění. Podepsaly se na tom nepochybně i místní režimy, kterým šero velice vyhovovalo.
Na počátku 21.století je situace taková, že islámský svět nemá žádnou skutečnou demokracii. Navíc to, že zaostává za Západem, vede tamní obyvatele spíš k nenávisti a odporu, než ke snaze přebírat hodnoty, jež jsou na Západě otestované. Patří mezi ně například zmíněné rozdělení moci, demokratické mechanismy, svoboda projevu či svoboda náboženská.
Za zemi, jež je západnímu modelu nejblíže, se často označuje Turecko. I to je ale spíš na cestě k demokracii, než na cestě demokracie. Myšlenky zakladatele moderního sekulárního státu Kemala Ataturka tam čas od času musí zachraňovat armáda, hlavně když ve volbách zvítězí s přehledem islamisté. Ani země půlměsíce zatím žádným zářivým příkladem není. Zbytek islámského světa je na tom přitom ještě podstatně hůř.
Britský premiér Tony Blair vystoupil včera (během své návštěvy Spojených států) s pozoruhodným projevem, který se týkal přesně této otázky. Prohlásil, že momentální zápas se vede především o mysl a srdce lidí, a že západní hodnoty musí zvítězit nad nenávistí radikálního islámu. Podle Tonyho Blaira je zjevné, že konflikty na Blízkém východě, včetně nynější války Izraele proti Hizballáhu, se točí kolem centrální otázky modernizace islámu. Je o tom přesvědčen i přesto, že podporuje okamžité ukončení současné války.
Tony Blair má nepochybně pravdu, když tvrdí, že konflikty, týkající se Izraele, jsou pouze součástí většího zápasu. Z islámského světa totiž zaznívají občas hlasy, podle kterých by se všechno velice rychle vyřešilo, kdyby se urovnaly spory mezi Izraelem a Palestinci či Sýrií. Ve skutečnosti by se nevyřešilo vůbec nic, vždyť ani Hamas, který si Palestinci zvolili, dodnes neuznal právo Izraele na existenci.
Britský premiér vyslovil ale varování, které stojí za pozornost. Prohlásil, že kdyby si Západ uvědomoval, o co vlastně jde, přinejmenším by dělal alespoň první kroky směrem k vítězství. "Obávám se ale, že značná část veřejnosti na Západě se k tomuto poznání zatím ani vzdáleně nepřiblížila" - varoval doslova Tony Blair.
Ať je to v Libanonu nebo v Gaze, v Iráku, Afghánistánu nebo v Kašmíru, a dokonce i v některých afrických zemích, to co tam probíhá, je globální boj o globální hodnoty. Blair pokračoval doslova: "Je to o modernizaci uvnitř islámu. Je to o tom, zda se náš hodnotový systém prokáže jako dostatečně silný, poctivý a věrný principům, aby porazil jejich systém" - rozuměj systém islámských radikálů.
Nejde tedy zdaleka jenom o to, jak zabránit bombovým atentátům v evropských městech. Nejde jenom o otázku nejlepší vojenské strategie. Jde o to, přesvědčit islámský svět o hodnotách, na kterých Západ stojí. Tolik myšlenky britského premiéra.
Otázka je, jak podobnou věc dosáhnout. Určitým příkladem může být poslední období studené války, kdy se komunistická ideologie natolik znemožnila, že jí nevěřily ani děti v základní škole. Pád komunismu byl i proto nekrvavý, že sami komunisté ztratili víru - a mimochodem, mnozí se nemohli dočkat kapitalismu a různých privatizací. Něco takového se dá očekávat ještě v Číně nebo na Kubě - ale v případě islámských fundamentalistů těžko.
Bude to tedy běh na dlouhou trať. Jsme totiž svědky obrovské civilizační změny. A je docela možné, že v zemích, o které se jedná, dojde dřív ropa, než tyto změny nastanou. Ale to se musíme nechat překvapit. Nebo spíš naši potomci.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.