Roj satelitů vytvoří kosmický teleskop
Minisatelity velikosti volejbalového míče testují astronauté na Mezinárodní kosmické stanici. Zařízení, které sestrojili vědci z Massachusetts Institute of Technology (MIT), slouží pro ověření společného manévrování roje družic na oběžné dráze. Systém technologie nazvané SPHERES je prvním krokem k vytvoření robotických teleskopů a jiných vesmírných zařízení založených na spolupráci většího množství nezávislých strojů. Stejným způsobem bude jednou například vytvořen teleskop pro hledání planet, které jsou podobné Zemi a nacházejí se u jiných hvězd (Terrestrial Planet Finder).
"Testování systému SPHERES v klimatizovaných prostorách Mezinárodní kosmické stanice nám umožňuje vyloučit rizika, která hrozí v mrazivém kosmickém prostoru," uvedl David W. Miller z MIT.
Označení SPHERES nenaráží na kulovitý tvar minisatelitů, ale je zkratkou slov Synchronised Position Hold Engage Re-orient Experimental Satelites, jde tedy o experimentální satelity, které se pomocí bezdrátových komunikačních systémů společně udržují na shodné a přesně stanovené pozici. Každý "míč" je proto vybaven dokonalou navigací a miniaturními reaktivními motorky, které mu dovolují dlouhodobě se udržovat ve stanovené poloze s odchylkou menší než jeden centimetr. Pohonnou látkou je stlačený oxid uhličitý.
S technologií SPHERES se počítá například při stavbě gigantických sdružených teleskopů ve vesmíru. Půjde o obdobu pozemských tandemových teleskopů, které také mají víc vzájemně spřažených zrcadlových objektivů, takže docilují stejné rozlišovací schopnosti, jako kdyby měly jediný objektiv o mnohonásobně větším průměru. Tak lze relativně levně vybudovat zařízení, které by při použití jednoho obrovského zrcadla stálo astronomické sumy, nebo by nebylo vůbec realizovatelné.
Podmínkou spolupráce více dalekohledů ovšem je přesně daná vzájemná poloha. Na Zemi to není problém - a ve vesmíru to umožní systém SPHERE. Při dokonalém sladění roje kosmických teleskopů by tak za pomoci běžné kosmické techniky (obdobné, jaká byla využita při instalaci Hubbleova kosmického teleskopu) bylo možné vytvořit rozlehlý optický systém s dosud nedosažitelnou rozlišovací schopností. Americká kosmická agentura NASA na tomto principu plánuje vytvořit kosmický teleskop Terrestrial Planet Finder, který by poprvé mohl u blízkých hvězd přímo pozorovat planety velikosti Země.
Jinou z možných aplikací jsou týmy opravárenských robotů, které ve vesmíru vzájemně spolupracují při údržbě satelitů, kosmických lodí a stanic. Ledacos ostatně naznačuje i to, že projekt SHERES spolufinancuje agentura pro pokročilé obranné výzkumy DARPA.
Minisatelity SPHERES jsou dílem studentů MIT, kteří se s nimi také již dříve nakrátko podívali do podmínek stavu beztíže - zatím ovšem pouze na palubě speciálně upraveného letounu NASA. Ve stroji přestavěném z tankovacího letadla KC-135 se při letu po obloukové dráze nakrátko simulují podmínky kosmické mikrogravitace. O pocitech vědců při takovém manévru nejlépe vypovídá to, že letadlo má přezdívku "vomit comet".
Pro zkoušení mikrosatelitů se na palubě KC-135 zaškolovali také dva astronauté NASA a jeden Evropan. První "míč" na ISS dopravila letos v dubnu zásobovací loď Progres M-56 z ruského kosmodromu Bajkonur. Stálá posádka stanice pak v květnu zkoušela jeho funkčnost ve stavu beztíže a manévrovací schopnosti. Další dva minisatelity má přivézt na stanici některý z raketoplánů Space Shuttle. Po tragické havárii Columbie ovšem není moc jisté, který to bude, protože zájem o nákladovou kapacitu raketoplánů je velký. Ze zpráv uveřejněných o současné misi raketoplánu Discovery (STS-121) zatím není zřejmé, zda byly zbývající dva minisatelity součástí nákladu.
Minisatelit SPHERE
průměr: 0,2 m
hmotnost: 4,4 kg
tah motoru: do 0,1 N
zásoba oxidu uhličitého: 172 g
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
