Robert Schuster: Marine Le Penová pustila německé pravicové populisty k vodě
Červnové eurovolby klepou na dveře a s nimi i úvahy, jakou podobu bude mít příští Evropský parlament. Hlavně pak, jakou roli v něm budou hrát politické strany, které by Evropskou unii nejraději rozpustily. Už teď se jeví jako pravděpodobné, že i když strany tohoto typu zřejmě posílí, jejich jednotný blok asi nevznikne a pokud ano, bude podstatně slabší, než se před volbami očekávalo.
Může za to především nedávná roztržka mezi francouzským Národním sdružením někdejší trojnásobné prezidentské kandidátky Marine Le Penové a protimigrační Alternativou pro Německo (AfD).
Čtěte také
Vedení francouzské strany totiž před časem avizovalo, že po letošních eurovolbách už nebude s německým partnerem spolupracovat. Dosud přitom tvořily v Evropském parlamentu společnou frakci s názvem Identita a demokracie.
K roztržce mezi lepenovci a Alternativou se schylovalo už delší dobu. Strana Marine Le Penové se už několik let snaží opustit své radikální kořeny a posunout se do politického středu. Je za tím kalkul, který má přispět ke zvýšení šancí Le Penové stát se za tři roky příští francouzskou prezidentkou.
Cílená provokace
V rámci této strategie se snaží systematicky odstraňovat z cesty všechno, co by mohlo poškodit nový umírněný obraz strany. Alternativa pro Německo se naopak vydává přesně opačným směrem a stále víc se radikalizuje, takže začala Le Penové překážet.
Čtěte také
Dobře to bylo vidět na přelomu roku, kdy se dostala německá Alternativa silně pod tlak kvůli tomu, že její politici veřejně podporovali požadavek na tak zvanou „remigraci“, čili masové vyhošťování lidí s cizími kořeny a jejich návrat do zemí původu. Strana Marine Le Penové se od toho distancovala a pohrozila ukončením spolupráce na evropské úrovni.
A k tomu teď také skutečně dojde. Může za to rozhovor, který poskytl lídr AfD do eurovoleb Maximilian Krah italskému levicově-liberálnímu deníku La Repubblica. Jako by už nestačilo, že dosavadní europoslanec čelí podezření z úplatnosti ze strany Ruska a příliš těsných vazeb na Čínu.
Ve zmíněném rozhovoru totiž prohlásil, že „ne každý příslušník oddílů SS byl zločinec“ a argumentoval mimo jiné osobností spisovatele Güntera Grasse. Tyto jednotky přitom měly v letech druhé světové války na svědomí stovky tisíc obětí. Jejich členové působili jako dozorci v koncentračních táborech, podíleli se na celé řadě pogromů, zejména ve východní Evropě.
O tom, proč to Krah udělal, lze pouze spekulovat. Musel totiž vědět, komu rozhovor poskytuje. Je vysoce pravděpodobné, že z jeho strany šlo o cílenou provokaci. Možná to byla tichá pomsta vedení Alternativy pro Německo, jíž musel před časem potupně slíbit, že jejím jménem nebude veřejně vůbec vystupovat.
Ještě koncem loňského roku si Alternativa pro Německo mohla pomýšlet na to, že se svými 22 procenty v průzkumech bude černým koněm německých eurovoleb. Teď se ovšem ocitla v úplné izolaci. Nejenom že s ní už nechce mít nic společného Marine Le Penová, těsně před eurovolbami se k ní přidaly i ostatní pravicově-populistické strany, když vyloučily Alternativu pro Německo ze společné frakce.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
