Robert Schuster: Hnědé uhlí a nadcházející východoněmecké volby
Ve dvou východoněmeckých spolkových zemích, v Sasku a Braniborsku, proběhnou ostře sledované parlamentní volby.
Kromě jiného se jedná o regiony, kde stále ještě probíhá povrchová těžba hnědého uhlí. Protože bylo již dříve rozhodnuto, že nejpozději v roce 2038 přestane výroba elektřiny v uhelných elektrárnách, existují nyní v oblasti Lužice či Lipska, kde těžba probíhá, značné obavy z budoucnosti.
Čtěte také
Dobývání uhlí a odvětví na ně navázaná zaměstnávají stále ještě tisíce lidí. Po zmíněném datu tak mohou vzniknout na východě země další krizové regiony, kde budou lidé bez práce a celé oblasti vymírat kvůli nedostatku jakékoli životní perspektivy.
Vláda kancléřky Angely Merkelové proto rozhodla, že během příštích dvaceti let pošle do uhelných regionů 40 miliard eur. Peníze by měly pomoct k modernizaci infrastruktury a přilákání nových strategických investorů z odvětví moderních technologií. Není určité náhoda, že kabinet v Berlíně takovéto rozhodnutí přijal právě nyní. Nejistota, co bude dál, je mezi obyvateli nových spolkových zemí stále silné.
Z toho dokázala v posledních letech hodně těžit protimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Stala se z ní mocná obhájkyně hnědouhelného průmyslu, stejně tak jako v minulosti bojovala za jaderné elektrárny nebo proti zřizování větrných parků.
Laciné a dobře znějící sliby
Pro ni zároveň představuje obhajoba těžby uhlí ideální politické téma: Nese v sobě něco generacemi osvědčeného, podobně jako například dieselové motory, tradiční model rodinného soužití nebo požadavek na ochranu státních hranic. A zároveň dovoluje vymezit se ostře vůči ostatním politickým konkurentům.
Čtěte také
K nim patří zejména Zelení, kteří prosazují myšlenku bezuhlíkové ekonomiky nejdéle a nejsilněji. Ještě víc ale vůči sociálním demokratům, kteří se snaží poslední dobou taktéž naskočit na ekologickou vlnu, ačkoli měli mezi zaměstnanci energetického průmyslu odjakživa silné zastoupení.
I to je jeden z důvodů, proč si Alternativa pro Německo před nadcházejícími volbami věří. V Braniborsku není vyloučeno, že získá nejvíc hlasů a porazí vládnoucí sociální demokraty, kteří jsou v tomto regionu u moci od roku 1990. V Sasku se šance Alternativy porazit křesťanské demokraty v posledních dnech o něco snížily.
Je ale třeba připomenout, že už dvakrát se jí zde podařilo v minulých letech zvítězit. Poprvé se tak stalo při celoněmeckých volbách před dvěma lety, podruhé letos v květnu, když se hlasovalo o novém složení Evropského parlamentu. Její voliči se navíc v průzkumech obvykle moc nehlásí ke svým stranickým preferencím, o to větší pak může být překvapení při samotných volbách.
Jaké dopady by mělo, pokud by ve východním Německu pokračovala těžba uhlí i po roce 2038, v tuhle chvíli nikdo neví. Nejistý je především vývoj cen elektřiny, od čehož se odvíjí všechno ostatní.
Jisté ale je, že zásoby uhlí nejsou nekonečné. Není proto od věci se již teď zamýšlet nad tím, co přijde potom. To ale vyžaduje určité úsilí. Laciné a dobře znějící sliby, že vše může zůstat při starém a není třeba nic měnit, jsou naopak hodně krátkozraké.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
