Robert Schuster: Evropa v očekávání, kdy bude mít Německo novou vládu

11. leden 2018
Angela Merkelová

V těchto dnech udělá Německo možná další krůček ke vzniku nové vlády. Moment nejistoty obsažený ve slůvku „možná“ je na místě. Právě probíhající jednání křesťanských a sociálních demokratů totiž zdaleka nemusí skončit úspěšně.

Skepse je na místě i proto, že pokud se jednajícím stranám podaří dosáhnout nějaké dohody, bude například u sociálních demokratů podléhat složitému schvalování, do něhož má být zapojena celá členská základna.

Na zprávy z Berlína budou netrpělivě čekat partneři Německa v Evropské unii, a to především Francie. Její prezident Emmanuel Macron již v minulém roce představil plány, jak EU nebo aspoň její část platící jednotnou měnou, posunout vpřed – jinými slovy, jak ji více integrovat.

Z čistě praktického hlediska bude nejdůležitějším úkolem příštích měsíců schválit nový unijní rozpočet. Bude se již muset obejít bez miliard z Britských ostrovů, neboť Spojené království chce v březnu příštího roku unii opustit a dosud přispívalo do společné pokladny spolu s Německem a Francií největší částkou vůbec.

Společenství má prakticky dvě možnosti, jak na to reagovat: buď budou největší plátci přispívat ještě víc, anebo se rozpočet sníží, a tím pádem bude méně prostředků na vyrovnávání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony.

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Obrátit se na Čínu?

První cesta, čili více peněz do Bruselu, je politicky neprůchodná v neposlední řadě právě v Německu, kde v posledních letech posílily nálady směřující proti společnému evropskému duchu.

Zdaleka přitom nejde pouze o často citované pravicové populisty, ale přísně vzato i o stoupence ideje vytvoření Spojených států evropských. Ti například celkem otevřeně dávají najevo, že v jejich koncepci není místo pro problematické členy, kteří pořád chtějí spoustu věcí dělat úplně jinak.

Zdaleka přitom nejde pouze o často citované pravicové populisty, ale přísně vzato i o stoupence ideje vytvoření Spojených států evropských. Ti například celkem otevřeně dávají najevo, že v jejich koncepci není místo pro problematické členy, kteří pořád chtějí spoustu věcí dělat úplně jinak.

Budoucí unijní rozpočet přirozeně také zajímá střední a východní Evropu. A to nejenom proto, že by mohl znamenat méně peněz na její rozvoj. Mohl by se stát i klackem na ty, kteří jsou s Bruselem v nějakém zásadním konfliktu a jimž teoreticky může hrozit až odebrání hlasovacích práv.

Robert Schuster

Jak by na to mohli reagovat, naznačil v těchto dnech maďarský premiér Viktor Orbán, jenž se v Německu zúčastnil ekonomického fóra pořádaného deníkem Die Welt.

Pokud prý Evropská unie nebude schopna nebo ochotna poskytnout střední a východní Evropě prostředky na výstavbu infrastruktury, tak se prý může celý region obrátit na Čínu, aby dostal, co potřebuje. Šéf maďarské vlády tak naznačil, že kromě dodávek ruského plynu, by mohly Evropskou unii v budoucnu štěpit i čínské investice.

I z toho důvodu je zapotřebí, aby se vnitropolitická situace v Německu coby největším členském státu unie co nejdříve vyjasnila.